Oleksandr Turčynov se v tomto týdnu sešel s předsedkyní litevského parlamentu Loretou Graužiniene. Na společné schůzi pohovořili právě o situaci na východě Ukrajiny.

„Každodenní vojenské provokace ze strany okupačních vojsk Ruské federace v Donbase by mohly přerůst až v plnohodnotný vojenský konflikt,“ prohlásil při setkání Turčynov. Ruskou stranu označil za jednoznačného agresora. „Jsou to ruské zbraně, které jsou užívány separatisty na východě Ukrajiny, jejich vojáci zabíjejí Ukrajince, oni započali válku,“ vyjádřil svůj silný protiruský postoj.

Turčynov také doplnil, že „Putinův režim na východě Ukrajiny systematicky experimentuje s novými typy zbraní“. „Vidíme, jak Rusko každodenně ostřeluje ukrajinské pozice a experimentuje s novými zbraněmi a metodami vedení boje, přičemž tím vším absolutně ignoruje základy minských dohod,“ zmínil ukrajinský politik.

„Z těchto důvodů jsme vynuceni připravovat se na provedení adekvátní reakce. Doufáme také v to, že naši strategičtí partneři nebudou celou situaci pouze sledovat z povzdálí,“ prohlásil. Zmínil, že zastavit Rusko může pouze silná ukrajinská armáda, která bude zásobována „vojensko-technickou pomocí ze strany západních partnerů“.

K tomuto tématu ještě doplnil, že Ukrajina sice „aktivně rozvíjí svůj vojensko-průmyslový komplex, ale v současné době ještě v této sféře není soběstačná“. „Rozhodnutí našich partnerů o poskytnutí vojensko-technické pomoci je potřeba učinit ne po aktivizaci vojenských sil, ale ještě předtím jako preventivní opatření, aby k další eskalaci vůbec nedošlo,“ uvedl.

O problematice Donbasu a obnovené eskalaci konfliktu v oblasti napsal článek pro Washington Post expert specializující se na ruskou zahraniční politiku Samuel Ramani. Ten identifikuje tři hlavní důvody pro obnovení bojů.

1. Moskva se snaží získat kontrolu nad východem Ukrajiny

Podle informací ukrajinských tajných služeb se měl v nedávné době setkat Vladislav Surkov, který je blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina, s lídrem samozvané Doněcké lidové republiky Alexandrem Zacharenkem. Surkov údajně kritizoval Zacharenka za to, že neplní instrukce jemu zadané ze strany ruského vojenského velení.

„Vojenská podpora Ruska separatistů na východě Ukrajiny se ovšem nezdá býti namířena na expanzi. Putin se zřejmě snaží zahájit menší vojenskou kampaň, aby zjistil, jaké separatistické brigády jsou loajální Moskvě. Snaží se spíše konsolidovat svou pozici v regionu,“ míní expert.

2. Rusko vnímá chování ukrajinských politiků jako narušování režimu klidu zbraní

„Přestože je to primárně Rusko a prokremelští separatisté, kteří jsou zodpovědní za destabilizaci východu Ukrajiny, evropští politici opakovaně kritizují obě strany za ‚neochotu dodržovat režim klidu zbraní‘,“ uvádí expert. Naráží zde na nedávné prohlášení německého ministra zahraničí Steinmeiera, který v březnu prohlásil, že za zhoršení bezpečnostní situace jsou zodpovědní jak Kyjev, tak i Moskva.

Moskva dělá dle autora vše možné, aby z problémů Ukrajiny získala maximum. „Putin vyvíjí tlak na ukrajinský parlament, aby schválil ústavní reformy, ke kterým se zavázala v rámci minských dohod. Tyto reformy by udělily Donbasu speciální status, což by bylo pro Rusko symbolickým vítězstvím a cestou ke konsolidaci svého vlivu na východě Ukrajiny,“ míní Ramani.

Rusko prý poté logicky využívá neochotu Ukrajiny plnit dohody k obnovení vojenských akcí v regionu.

3. Narůstající přítomnost vojenské infrastruktury NATO v regionu Černého moře.

Další významnou motivací pro obnovení vojenských akcí na východě Ukrajiny ze strany Ruska je „strach z postupného obklíčení“. „V posledních měsících se v Pentagonu rozhodli navýšit americkou vojenskou přítomnost ve východní Evropě. K Americe se přidává i Turecko, jehož prezident Erdogan nedávno promluvil o nutnosti Severoatlantické aliance posílit obranu při pobřeží Černého moře. Navíc podobný postoj mají i v Rumunsku.“

Větším vojenským vlivem na Ukrajině se Rusko údajně snaží zabránit další provokaci ze strany NATO při pobřeží Černého moře.