U jména napsáno „dezinformátor“. Účet mu nezaložili. Vážné svědectví o Komerční bance

Nadační fond Svědomí národa proslul zejména v době epidemie Covidu-19, kdy zveřejňoval pohledy těch, kdo nesouhlasili s proticovidovými opatřeními nebo s celoplošným očkováním. Šéfredaktor Nadačního fondu Svědomí národa (dále NFSN) Viktor Baroš popsal, že se sešel s bankéřem z Komerční banky v pobočce na Pohořelci, protože si chtěl otevřít účet pro firmu s ručením omezeným pro natáčení audiovizuálního obsahu NFSN. Což by měla být rutinní záležitost. K tomuto kroku přistoupil v srpnu roku 2023. S bankéřem se znal již z dřívějška. Zmínil také, že nežádal o úvěr, ale pouze o založení podnikatelského účtu.

Mimo jiné se s bankéřem bavil také na téma diskriminace u bank, tedy že banky některým subjektům neotevírají účty, například hnutí PRO Jindřicha Rajchla. Baroš uvedl, že o tuto informaci ani nežádal, ale byla pro něj zajímavým doplňkem toho, co se děje. Nicméně, nevěnoval jí velkou pozornost.

Bankéř ještě toho dne zavolal. A sdělil, že z oddělení Compliance přišla zpráva, že jim účet nezaloží, protože u rodného čísla Viktora Baroše je napsáno slovo dezinformátor. Dotyčný bankéř říká, že podle jeho názoru (což zdůraznil) se jedná o poznámku vycházející z Ministerstva vnitra nebo z jiného státního orgánu. „Takže to opravdu není poznámka, kterou by tam vytvořila KB,“ tvrdí. A jednalo se prý skutečně jen o jediné slovo, tj. „dezinformátor“. Dotyčný se domnívá, že tento „seznam“ budou mít všechny banky.

Informacemi od bankéře byli v NFSN zaskočení tím, že si ať už banka nebo Ministerstvo vnitra dovolí diskriminovat lidi na základě politického názoru. Baroš to označil za měkký nátlak, tedy takový, který probíhá bez použití policie. Ale chtěl si informaci od bankovního úředníka ověřit. Zkusili si založit účet u ČSOB. Tam jim účet otevřeli, v bankovním rejstříku banka žádnou poznámku neměla. Což si Baroš vyložil jako důkaz toho, že se jedná čistě o záležitost Komerční banky.

Právní pomoc vyhledal u Petra Vacka z hnutí PRO, kterého se také dotazoval, zda je pravda, že jim Komerční banka odmítla založit účet. Ten to potvrdil a přislíbil pomoc.

Na bankovního úředníka se obrátili znovu a on jim při nahrávaném rozhovoru opět potvrdil svá slova. První hovor nahraný neměli, protože s touto eventualitou vůbec nepočítali. Petr Vacek pak jako právní pomoc doporučil advokáta Tomáše Nielsena. Ten chtěl případ brát jako porušení GDPR, protože není v souladu s touto normou psát poznámky k rodným číslům a na jejich základě diskriminovat případné klienty. Sepsal předžalobní výzvu se žádostí o vyrovnání v hodnotě 250 000 euro. Své služby nabídl zdarma, s podmínkou, že pokud žaloba či výzva uspěje, dostane 40 % z částky.

Komerční banka na předžalobní výzvu reagovala odpovědí, že plná moc svěřená Nielsenovi není úředně ověřená. Ze zákaznického oddělení pak přišla zpráva, že věc interně prošetřili a neshledali problém. Advokát Nielsen se pak kauze dle tvrzení NFSN nevěnoval, zřejmě z důvodu, že nebyla dostatečně lukrativní.

Reakce Tomáše Nielsena pro PL:

Každý, ať si úsudek udělá sám

Veřejné prohlášení zástupců Nadačního fondu Svědomí národa ohledně mé osoby v kauze Komerční banky považuji za nešťastné. Úplně zbytečně odvádí pozornost od klíčového tématu. A tím je podezření, že banka v České republice vede jakýsi tajný seznam „dezinformátorů“, jimž odmítá poskytovat služby. Bylo by důležité zjistit, zda ten seznam skutečně existuje, kdo na něm figuruje a kdo je jeho autorem. Nakolik je to ještě možné, to je po zveřejnění důležitých detailů kauzy velkou otázkou.

Osobně nechci tuto situaci ve vztahu k sobě nijak dramatizovat. Už jsem čelil nepravdám, polopravdám, urážkám. Jsem navíc vázán advokátním tajemstvím, takže nemohu jít příliš do detailů. V zásadě však platí, že pokud má někdo o mé služby zájem a dohodneme se na podmínkách, rád je poskytnu. Pokud o ně zájem nemá nebo ho ztratí, nemám potřebu se nikomu jakkoliv vnucovat nebo ho k další spolupráci přemlouvat.

Pokud jde o konkrétní výhrady, jež vůči mně ve videu Svědomí národa zazněly, dovolím si jen několik poznámek. Jak probíhala komunikace mezi zástupci Svědomí národa a kolegou, který zde hrál roli jakéhosi prostředníka, nevím a nebudu se k tomu tedy vyjadřovat. Pokud ale advokát na sebe převezme veškerá rizika případu tím, že souhlasí s tzv. odměnou za úspěch, tedy že dostane zaplaceno teprve poté, kdy nějaké peníze získá pro svého klienta, vystavuje se velkému riziku. Protože zatímco advokát musí mzdy, nájemné a další náklady platit stále, jeho odměna je v nedohlednu. Úspěch v podobných věcech, a hlavně v dnešní době, je zcela nejistý, a pokud se vůbec dostaví, tak ne dříve než za dva či tři roky. Navíc, odměna se, pochopitelně, nepočítá z toho, co po druhé straně žádáte, ale z toho, co svému klientovi nakonec reálně získáte. Tato forma spolupráce vyžaduje i velice aktivní součinnost klienta. Bez ní nemůže fungovat. Pokud v tomto případě někde vázla komunikace, určitě ne z mé strany.

V celé věci mě až tak nemrzí oněch, řekněme, deset patnáct hodin práce zdarma. Mrzí mě, že moje práce vyšla naprosto vniveč a že není jisté, zda se podaří skutečně odhalit, co se v Komerční bance děje. A trochu i to, že si někdo snad myslí, že bych se měl bránit. Nevidím důvod, proč obhajovat svou práci, kterou jsem, s kolegy z institutu Pro Libertate, udělal a kterou nadále dělám. Věřím, že lidé, kteří nás znají, vědí, že to, co vůči mé osobě zveřejnil Nadační fond Svědomí národa a co nekriticky převzaly i Parlamentní listy, je pouze, diplomaticky řečeno, verze z jejich úhlu pohledu.

Současně děkuji za důvěru a podporu, které se mi v tak krátké době v této souvislosti dostalo:

„Viktor Baroš se svou ženou Markétou patří k těm, kteří pro dokumentaci doby covidové udělali obrovský kus práce. Chápu jejich frustraci z toho, jak jsou ve své práci a příjmech kvůli tomu omezováni úřady. Pokud existují seznamy nežádoucích osob, jak zmiňují v souvislosti s Komerční bankou, je nezbytné, aby to bylo prošetřené a aby byly zrušené. O to víc nechápu, proč se rozhodli současně s tímto kritizovat práci advokáta Tomáše Nielsena. Moje zkušenost s ním je jiná. Spor s Českou televizí, ve kterém mne JUDr. Nielsen zastupoval, trval také nekonečně dlouho. A šlo nám o omluvu, stažení záznamu a částku vskutku symbolickou. I pro mne pracoval zdarma jen za odměnu, kterou vysoudí. Vydrželi jsme několik kol a vyhráli jsme. Třeba stojí u Barošů další zájemci o jejich kauzu. Budu jim přát, ať dokážou přimět banku zrušit seznamy nežádoucích osob podobně, jako v našem sporu Tomáš Nielsen donutil ČT omluvit se za to, že nás označila za dezinformátory. Cíl totiž máme stejný. Bojovat s ne-řádem.“ – RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., imunoložka, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

„Stát se nepohodlným v dnešním státě je už pomalu tak lehké, jako za komunistů, a praktiky jsou podobné. Osobně jsem to zažil i já, když jsem se ocitl v hledáčku mainstreamového myšlení jak z politické, tak i z mediální strany, když jsem se bránil proti nařčení, že jsem nakazil olympijské sportovce v letadle covidem, a tak jim znemožnil jejich účast na olympijských hrách v Tokiu. A právě JUDr. Tomáš Nielsen byl tím prvním, kdo se mi ozval, že mě bude právně zastupovat, abych se očistil. Soud trval dva roky a nakonec jsem to po prohraném odvolání sám skončil, přestože pan Nielsen mi doporučoval dovolání k Nejvyššímu soudu. Řekl jsem si, že moje výhra se bude odehrávat na jiném poli, protože karma není zdarma. S panem Nielsenem jsem byl po celou dobu sporu velice spokojen, byl velice angažován a za celou dobu si za svou práci neřekl ani o korunu, takže se já cítím dlužníkem. Že naše soudní peripetie nevyšla, byla otázka doby, kdy nemohl vyhrát někdo, kdo stál proti státnímu a médii tlačenému narativu. Ale dnes alespoň ti nezaslepení vědí, že jsme bojovali za správnou věc a měli jsme pravdu. Velký dík panu Nielsenovi.“ Dr. Vlastimil Voráček, lékař, fyzioterapeut, bývalý lékař českého Davis cupového a Fed cupového týmu.

Viktor Baroš pak uvedl, že celá věc vyšuměla do ztracena, protože systém je nastaven tak, že jednotlivec proti velké bance nemá se žalobou šanci. „Já si myslím, že toto je jasné porušení práv a svobod jednotlivce, které by mělo pro danou instituci mít za následek to, že si uvědomí, že toto dělat nesmí,“ uvedl. Doplnil, že pokud by se chtěl někdo kauzou zabývat a zaplatit soudní poplatky, tak nabízejí stejné podmínky.

Ozval se jim také bývalý pracovník IT z Komerční banky v oblasti implementace databází. Ten NFSN sdělil, že tam docházelo k propojování informací pro tzv. vyšší dobro pro stát a složky, které za to byly zodpovědné. Dotyčný, jehož zaměstnání u KB si Baroš ověřil, dal prý výpověď, protože se na takovém jednání nechtěl podílet. To šéfredaktor NFSN považuje za další důkaz, že se jedná o problém spjatý výlučně s Komerční bankou.