„Drobně upravujeme tempo růstu nových důchodů,“ komentoval nižší, nově vyměřované důchody Jurečka. Lidé narození roku 1965 a později tak podle návrhu vlády Petra Fialy budou od roku 2026 kráceni rok co rok o měsíc. Oddalování věku odchodu do důchodu by se mělo zastavit podle reformy u ročníku 1989, kdy budou lidé chodit do důchodu v 67 letech.

Dalším opatřením Fialovy reformy je také zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů o 180 až 200 korun.

Lidem, kteří doma pečují o osobu blízkou, se bude nově vyměřovat důchod ve výši průměrné mzdy v daném období. Další novinkou pak je dělení manželů a registrovaných partnerů. Ti se budou moci rozhodnout, že své vyměřovací základy si rozdělí napůl, aby měli podobně vysoký důchod. To by mělo podle úvah vlády vést k tomu, aby ženy měly menší důchod.

Vládní strany zvedly ruku i pro kontroverzní přílepek k novelizaci, který přišel z rukou Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS). Ten snížil počet lidí z náročných profesí s nárokem na nekrácený předčasný důchod. Původně se v návrhu důchodové reformy mluvilo o 3. a 4. skupině náročných profesí. Iniciativou Jakoba a Bendy byla z nekrácených předčasných důchodů vyjmuta celá 3. skupina.

Jako „kompenzaci“ pro lidi v 3. skupině pak vládní návrh zavádí povinnost zaměstnavatelů posílat 4 % z hrubé mzdy zaměstnance na individuální penzijní připojištění.

Vládní koalice prosadila hlasování na sílu. Do rozpravy bylo přihlášených ještě 58 poslanců, ale Poslanecká sněmovna musela přikročit k hlasování a rozpravu přerušit. Novelizace tak byla přesunuta do Senátu. Pokud se i tam setká se souhlasným stanoviskem, měla by reforma platit od ledna 2025.

Opoziční strany ANO a SPD s důchodovou reformou z pera vlády Petra Fialy silně nesouhlasí. Ze strany ANO pak zní, že pokud vyhrají volby a sestaví vládu, Fialovu důchodovou reformu zruší.