Pro rok 2022 byla klíčová diskuse o energetice a tento trend bude zřejmě pokračovat i v roce 2023. Už na konci roku začaly přicházet předpovědi, jak to bude s energetikou vypadat. Jak informovala česká i zahraniční média, teplé počasí a snížení poptávky po plynu srazilo cenu na burze. Ovšem dle bývalého ředitele Pražské plynárenské Pavla Janečka nebude mít tento fakt vliv na cenotvorbu.

„Ceny plynu na burze v současné době nemají a ani nebudou mít absolutně žádný vliv na cenotvorbu v roce 2023 a omezený pro rok 2024,“ tvrdí a vysvětluje: „Všichni obchodníci uzavřeli v panice své pozice/nakoupili plyn pro své zákazníky.“ Dodává, že vláda a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nekonali včas.

Ceny plynu na burze v současné době nemají a ani nebudou mít absolutně žádný vliv na cenotvorbu v roce 2023 a omezený pro rok 2024. Všichni obchodníci uzavřeli v panice své pozice/nakoupili plyn pro své zákazníky.@strakovka @JozefSikela proste nekonali včas

— Pavel Janecek (@janepa68) December 31, 2022

Svůj výhled nabídl i akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr. „Rok 2023 začne v energetice tak, že ceny elektřiny i plynu pro spotřebitele pro roky 2024 a dál sestoupí pod ceny státem garantovaných stropů. Na druhou stranu zůstanou v platnosti odvody a daně postihující energetiky, jež mají pomoci státu doplácet ceny nad tyto stropy. Důvod jejich existence v delším horizontu než jen pro rok 2023 ztratí význam. Toto radikálně změní pohled na hodnotu aktiv v elektroenergetice včetně ČEZ,“ předpovídá.

2/2 … důvod jejich existence v delším horizontu než jen pro rok 2023 ztratí význam… toto radikálně změní pohled na hodnotu aktiv v elektroenergetice včetně #ČEZ. #vize2023

— Michal Šnobr (@michalsnobr) December 30, 2022

Kromě toho Šnobr také hodnotil údajně povedené předsednictví EU. Souhlasí, že po technické a profesní stránce povedené bylo. „Tvrdit ale, že česká vláda prosazovala české zájmy, fakt nejde. I evropské Nařízení v energetice, které jsme v rámci řešení krize prosadili, jsme doma ‚očůrali‘,“ říká.

Předsednictví EU se ????povedlo. Diplomaté a úředníci ho zvládli s přehledem a na profi úrovni. Tvrdit ale, že ???? vláda prosazovala ????zájmy, fakt nejde. I evropské Nařízení v energetice, které jsme v rámci řešení krize prosadili, jsme doma "očůrali" https://t.co/eF723OWUgS @lidovky

— Michal Šnobr (@michalsnobr) January 1, 2023

Šnobr se věnoval i Německu. Poznamenal, že roční kontrakt pro rok 2024 nyní na německé energetické burze stojí 210 eur za megawatthodinu. Což je v podstatě cena, na které je zastropovaná elektřina v ČR, tedy 6 Kč za kilowatthodinu, a to včetně DPH. Vzhledem k tomu, že český stát by měl výrobcům platit náklady nad tímto cenovým stropem, dochází Šnobr k závěru, že po roce 2023 už nebude nutné energetickou krizi sanovat z českého rozpočtu, což je pozitivní zpráva.

Kontrakt na dodávku elektřiny na německé energetické burze #EEX na celý 2024 začal na 210 EUR/MWh. Fakticky český strop (bez DPH) pro průmysl, podnikatele i domácnosti tj. 6 Kč/kWh včetně DPH

Zdá se, že náklady státu na sanaci energetické krize z rozpočtu po 2023 mohou být "0".

— Michal Šnobr (@michalsnobr) January 2, 2023

Nicméně, ne všechny zprávy z Německa jsou pozitivní. Předsedkyně německého parlamentu prý požaduje ukončit debatu o dalším prodloužení chodu německých jaderných elektráren. V deníku Neue Osnabrücker Zeitung dle Šnobra varovala před úvahami o nákupu nového paliva, protože by to podle ní vedlo k prodloužení chodu reaktorů i o desetiletí. Předsedkyní je Bärbel Basová z SPD.

„Jak můžeme v EU tvrdit, že jsme v energetice EU něco vyřešili? Dlouholetý výsledek energetické politiky Německa je ten, že rozvoj OZE sanuje a bude dál sanovat pouze zavírání jaderných elektráren. Jiné země EU naopak jaderky chtějí budovat jako jediné řešení bezemisní politiky EU,“ komentuje Šnobr. A jak informoval iDnes, odpor je v Německu i proti rozšiřování uhelných dolů.

Jak můžeme v EU tvrdit, že jsme v energetice EU něco vyřešili? Dlouholetý výsledek energetické politiky Německa je ten, že rozvoj OZE sanuje a bude dál sanovat pouze zavírání jaderných elektráren. Jiné země EU naopak jaderky chtějí budovat jako jediné řešení bezemisní politiky EU https://t.co/Vvqwi8uyXr

— Michal Šnobr (@michalsnobr) January 2, 2023

Energetika. Asi není téma, které by tak radikálně rozdělovalo společnosti na národní úrovni stejně jako té evropské…

Rozdíly v Evropě jsou mimořádné od severu k jihu, stejně jako ze západu na východ… velmi často stát od státuhttps://t.co/U7s5eQocZO prostřednictvím @iDNEScz

— Michal Šnobr (@michalsnobr) January 2, 2023

Německo je skutečně, co se týče energetiky, zvláštní zemí. Jak připomenul energetický analytik Bloombergu Javier Blas, vysoké teploty snížily poptávku po vytápění a k tomu se přidal silný vítr, tudíž na silvestra mělo Německo zápornou cenu elektřiny. Přitom v srpnu dosahovala tato cena 700 eur za megawatthodinu.

Berlin will welcome the New Year with temperatures of ~15 Celsius, slashing heating demand. Add strong wind generation, and the result is day-ahead electricity prices falling **below zero** for Dec 31.

In August, they hit €700 per MWh.

My @opinion note: https://t.co/A2eGiY7JKx pic.twitter.com/PKn9fiSX1N

— Javier Blas (@JavierBlas) December 30, 2022

Blas k tomu dodává, že normálně by se jednalo o tragédii a důkaz globálního oteplování, ale nyní jarní teploty Evropě pomáhají a škodí Putinovi. „Téměř polovina topné sezóny je za námi, zlom je 15. ledna a Evropa si může trochu oddechnout. Dráždím tím osud, ale i pesimista jako já může říct, že vidí světlo na konci tunelu. Pokud nebude v druhé půlce zimy extrémně chladno, měla by mít dostatek plynu, aby odvrátila krizový scénář,“ uvedl a dodal, že se daří naplňovat zásobníky, což je v tomto období neobvyklé.

Nicméně varuje, že Evropa měla štěstí a jedná se o počasí. „Bůh ví, že se to ještě může otočit k horšímu. Změny počasí by neměly být základem pro plánování budoucnosti,“ míní s tím, že spoléhat se na to, že i další zima bude mírná, by bylo bláhové.