„Ústavní soud se zabýval procesem přijetí napadené úpravy a shledal, že vyhlášení stavu legislativní nouze nebylo protiústavní. Tento stav lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, které reálně a bezprostředně hrozí. Takovými okolnostmi však mohou být nejen přírodní katastrofy, epidemie, válka apod., ale může jít i o ‚šokové‘ narušení hospodářské či finanční situace státu, jako tomu bylo v tomto případě. Značnou hospodářskou škodou je totiž i zásadní zhoršení stavu veřejných financí, se kterým se stát není schopen vypořádat běžnými prostředky, jako jsou rozpočtové škrty nebo využití rezerv,“ konstatuje Ústavní soud.
Podle stanoviska ÚS rovněž není pravda, že by byla omezována parlamentní diskuse o návrhu zákona. „Bylo totiž prokázáno, že se opozice mohla k návrhu zákona dostatečně vyjádřit. Parlamentní opozici náleží jisté právo oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání těchto práv však nemá vést ke znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou. Ústavní soud proto neposkytuje politické menšině ochranu tam, kde svých práv podle jednacího řádu využívá k jinému účelu, než pro který do něj byla zakotvena,“ tvrdí.
Snížením valorizace penzí pak podle ÚS nedošlo ani k nepřípustné retroaktivitě zákona. „Ke snížení mimořádné valorizace přistoupil ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky (v daném případě až v červnu 2023),“ odmítá Ústavní soud tvrzení, že mělo dojít ke zpětné působnosti zákona.
Ústavní soudci pak naopak připustili, že napadená zákonná úprava zasáhla do legitimního očekávání příjemců důchodů. „Zákonodárce však změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční výše důchodu (zákon č. 71/2023 Sb. byl schválen v Poslanecké Sněmovně dne 4. 3. 2023 a v Senátu dne 8. 3. 2023, prezident ho podepsal dne 16. 3. 2023 a nabyl platnosti a účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 20. 3. 2023, přičemž jak původní, tak i nový nárok (by) vznikl až v červnu roku 2023). Toto legitimní očekávání příjemců důchodů bylo proto poměrně krátké a nejpozději skončilo dne 20. 3. 2023, kdy se stal zákon č. 71/2023 Sb. platným,“ tvrdí však zároveň s tím, že důchodcům se důchody kvůli tomu nesnížily, ale vedlo to „‚pouze‘ k mimořádné valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši“.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. „Je dobře, že Ústavní soud odmítl opoziční návrh na zrušení úpravy mimořádných valorizací penzí. Jsem rád, že naše argumenty před Ústavním soudem obstály. Je to důležité pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity v naší zemi,“ komentoval.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas