„Paní prezidentko, dámy a pánové, před rokem jsem zde varoval proti šíření mezinárodního terorismu. Co se za ten rok událo. Paříž, Brusel, Dhaka, Istanbul, Orlando, Mnichov, Nice a New York, opět. Před několika lety, počet zemí ovlivněných islámským terorismem byl šest. Nyní je to 35,“ poznamenal na úvod svého projevu Zeman.

„Islámský stát je něco jako rakovina, ale nejde jen o nádor. Rakovina metastázuje, což je nebezpečnejší než nádor samotný,“ pronesl Zeman a dodal, že tak se šíří radikalismus a extremismus. „Jak dlouho budeme jen vyjadřovat soustrast. Jak dlouho budeme jen deklarovat solidaritu.“

Zeman dále uvedl, že za současné situace existují tři rizika. Tím prvním je, že dojde ke vzniku nového Islámského státu v Afghánistánu a to pokud odejdou jednotky NATO. V tom případě totiž zřejmě zvítězí Taliban, který se od ISIS či Al Kájdy nijak výrazně neliší.

Druhé riziko spočívá v možnosti další radikalizace. Zeman jako příklad uvedl třicátá léta dvacátého století v Německu, která ve „slušném národu“ vedla k vzestupu fanatického nacismu.

A třetí riziko plyne z naší neochoty konat, z naší nerozhodnosti, protože pokud se nerozhoupeme k činům, nic se nezmění, ba naopak, situace se jenom zhorší. Zeman poté vyzval ke společné akci členských zemí OSN v boji proti mezinárodnímu terorismu a dodal, že již v roce 2000 totéž navrhla Indie, od té doby se však pouze jedná. „A právnící mezinárodního práva o tom diskutují šestnáct let. Díky Bohu za to, že nejsem jedním z nich,“ poznamenal prezident a nadhodil vlastní definici terorismu, tedy že teroristou je každý, kdo úmyslně útočí na bezbranné civilisty.

Miloš Zeman v OSN. (Foto: Radim Panenka)