Profesor ekonomie dal znovu jasně najevo, že je v přímé volbě prezidenta v roce 2018 připraven kandidovat proti stávající hlavě státu Miloši Zemanovi, byť se tak stane pouze „v extrémním případě“. Trvá na tom, že se Česko musí znovu stát součástí Západu, a to i verbálně. Miloš Zeman nás totiž podle Švejnarova názoru obrací na Východ.

„A myslím, že bychom už opravdu měli ukončit vlády Klausů a Zemanů a vydat se jako společnost směrem do budoucnosti, vykročit z éry minulosti a stát se zemí, jejíž prezident bude respektován a zván do metropolí významných demokratických států,“ říká profesor působící na Kolumbijské univerzitě v USA. Zvlášť po brexitu je podle Švejnara důležité, aby EU držela pohromadě a nepošilhávala po Moskvě.

„Já vidím jako optimální řešení, aby se EU dále propojila a sjednotila. Jenže to vyžaduje silný leadership, a právě to evropským vůdcům chybí. Bohužel asi nejsou dostatečně silní, aby to učinili. Druhá extrémní možnost je dobře zorganizovaná dezintegrace Unie. To by znamenalo, že nedojde k další politické integraci, ale udrží se volný obchod, pohyb kapitálu i pracovních sil. Obávám se, že by mohlo dojít i k třetí, nejhorší cestě – k živelné dezintegraci. Pod tlakem různých extremistických hnutí či stran může jedna země třeba zakázat přístup občanů jiných zemí na svůj pracovní trh, jiná země na to zareaguje odvetou,“ popisuje různé možnosti dalšího vývoje EU ekonom.

Problém je, že EU nedokáže své problémy vyřešit. Stačí se podívat na Řecko, ekonomická síla této země je z hlediska celé Unie takřka zanedbatelná. Lídři EU přesto už deset let nedokážou řecký problém vyřešit. Lidé to vidí a přestávají svým politikům věřit. Vidíme to ale i jinde ve světě, stačí se podívat do USA. Tam je nižší střední třída frustrována z toho, že už jí takřka po tři dekády nevzrostly příjmy. Proto dnes tolik lidí naslouchá Donaldu Trumpovi. A platí to i v Česku. Když se podíváme na západní Evropu 26 let po válce, tak Nizozemí či Spolková republika Německo byly mnohem dál, než jsme 26 let od sametové revoluce my.

„Domnívám se, že ve skutečnosti právě tohle je důvod současného naštvání mnoha lidí na vlády a obecně propadu důvěry v tradiční politiky a tradiční politické strany,“ uzavírá ekonom.