Válka na Ukrajině soustředila pozornost médií i Evropské unie na východ Evropy, konkrétně na země, které v EU nejsou, ačkoliv někteří jejich politici by je v ní rádi viděli. V pondělí v Moldavsku velmi těsně v referendu bylo schváleno rozhodnutí zakotvit do ústavy záměr, aby se země stala členem Evropské unie.

Další zemí, která je v hledáčku Evropské unie, je Gruzie. Už za tři dny se tam konají parlamentní volby. Kavkazská země proslula zejména tím, že schválila zákon o zahraničních agentech, který má dopadnout na neziskové organizace financované ze zahraničí, tedy i ty, které financuje Evropská unie, která mezi lety 2017 až 2020 nalila do „občanské společnosti“ v Gruzii 5 milionů eur.

V Gruzii od roku 2012 vládne strana Gruzínský sen, založená miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Agentura AFP ho dnes vykreslila jako de facto vládce Gruzínského snu, který vybírá, kdo bude příštím premiérem. Cituje Evropský parlament, který na Ivanišviliho chce uvalit sankce za „podrývání demokracie“ a neziskovou organizaci Transparency International, která o Ivanišvilim říká, že ovládl všechny složky vlády i gruzínské instituce.

Ivanišvili podle Reuters nevystupuje příliš často veřejně, a pokud ano, tak za neprůstřelným sklem. Nedávno však poskytl dlouhý a obsáhlý rozhovor, který pro anglicky hovořící čtenáře shrnula neziskovou organizací spravované médium Civil Georgia (Občanská Gruzie), které nezapomenulo připomenout, že otázky nebyly kritické a interview bylo na provládním kanále.

Ivanišvili v rozhovoru mluvil například o summitu NATO v Bukurešti v roce 2008. Řekl, že o rozhodnutí nepřijmout Ukrajinu do NATO rozhodli „skuteční řídící“, kterými podle něho nejsou členské státy. Už tehdy prý bylo jasné, že cílem je „otevřít druhou frontu“. Ivanišvili mluvil o válce na Ukrajině, připomenul, že NATO se direktně neangažuje, jen posílá peníze a zbraně. Prohlásil, že již v roce 2008 existoval plán pro zavlečení Gruzie do války a právě proto nebyla přijata do NATO. „Na tomto pozadí nám Saakašvili (bývalý prezident Gruzie – pozn. red.) udělal hezkou zkoušku a zavlékl nás do první války v roce 2008,“ řekl zakladatel strany, která Saakašviliho stranu vystřídala u moci. A dodal: „Pak po nás chtěli, abychom v Gruzii otevřeli druhou frontu ve válce na Ukrajině.“

S tím spojil i rezignaci Giorgiho Gakharii, která podle něho měla sloužit ke svržení vlády Gruzínského snu a k zatažení země do války. Tyto pokusy podle něho stále trvají a společnost si na ně musí dávat pozor. Kromě toho také zmínil napětí na Blízkém východě, tedy v regionu blízkém Gruzii. „Musíme si dávat pozor, abychom nešlápli vedle, protože pak se může stát nenapravitelné neštěstí,“ varoval.

„Myslím, že hlavní příčina a problém za vším je válka,“ řekl dále v rozhovoru s tím, že to vyhrotilo vztahy s partnery Gruzie, někde je obrátilo zcela naruby. „Doufám, že válka letos skončí, a tím se vyřeší vztahy s našimi partnery,“ doufá miliardář s tím, že do toho počítá i vztahy s USA, kde za chvíli také budou volby. Pokud se mají vztahy zlepšit, muselo by prý dojít ke smírným krokům z obou stran.

Řešil se také záměr Gruzínského snu zakázat Sjednocenou národní stranu, kterou založil právě Saakašvili. Když byl tázán, proč chce stranu zakázat teď a ne před dvanácti lety, kdy se dostal k moci, tak Ivanišvili uvedl, že tehdy neměli prostředky a jako další důvod uvedl tehdy probíhající tribunál v Haagu. Vzpomenul také, že tehdejší očekávání bylo, že se bude vládnout smírně a nikdo nebude zatčen a souzen. Teď už je prý Gruzínský sen „zkušenější a v dobrém slova smyslu agresivnější“, a to i kvůli procesům spojeným s válkou na Ukrajině.