Funkci spolkové kancléřky Německa Angela Merkelové vykonávala celých 16 let, od listopadu 2005 až do prosince 2021. O své roli kancléřky, o krizích, které toto dlouhé období provázely, nedávno sepsala a vydala memoáry s názvem „Svoboda“.

„Spousta lidí si zvykla, že mají svobodu. Všude na světě tomu tak ale není. A samozřejmě potřebujeme i bezpečnost, abychom mohli realizovat své individuální svobody v našich životech, to je jasné. Jenže svět je nyní nejistý,“ řekla Merkelová v rozhovoru pro stanici ZDF. „Svoboda a bezpečnost jsou propojeny a stát musí o bezpečnost masivně pečovat.“

Jak obtížné bylo stát v čele Německa Merkelová příkladně popsala na tématu ochrany klimatu. „Až do konce svého funkčního období jsem nenašla odpověď na tento skutečně lidstvo ohrožující problém změny klimatu, který by nám umožnil plně naplnit zásadu předběžné opatrnosti pro příští generace,“ přiznala bývalá kancléřka v rozhovoru. „Udělali jsme mnoho, mnoho důležitých věcí. Ale stále mám pocit, že by se mělo udělat víc. Doma, ale i na celém světě,“ dodala.

Angela Merkelová v čele vlády prosazovala postupné ukončení využívání jaderné energie. Poslední elektrárny byly definitivně odstaveny z provozu na jaře 2023. Tuto politiku bývalé kancléřky dnes kritizují i její kolegové z CDU. Například generální tajemník CDU Carsten Linnemann v jednom ze svých rozhovorů řekl, že by se určitě dalo prověřit, zda by se vyřazené jaderné elektrárny mohly znovu spustit, cituje deník Welt.

Bývalý spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) pro ZDF při příležitosti 70. narozenin Angely Merkelové bilancoval takto: „Při zpětném pohledu bylo vyřazení jaderné energie vážnou chybou i z hlediska klimatické politiky.“

Merkelová nicméně své rozhodnutí postupně ukončit využívání jaderné energie v Německu i nadále obhajuje. V knize i v rozhovoru pro ZDF uvedla bezpečnostní i ekologické argumenty, přičemž za hlavní důvod označila riziko havárií jaderných reaktorů, které podle ní představují nezodpovědné ohrožení, jak ukázala třeba katastrofa v japonské Fukušimě. Vyřazování německých jaderných elektráren z provozu bylo výrazně urychleno právě po této havárii z roku 2009.

„Když něco takového řeknete, musíte se vžít do tehdejší situace. Prozkoumat alternativy, které existovaly. Já v každém případě vím, že když došlo k havárii reaktoru ve Fukušimě, nebyla jsem v CDU a CSU jediná, kdo říkal, že musíme něco změnit. To velmi dlouhé prodlužování provozní doby jaderných elektráren nebylo správné,“ reagovala Merkelová na výrok Jense Spahna (CDU).

Zároveň se Merkelová domnívá, že by Německo mohlo sloužit jako příklad země, která dokázala přejít na bezemisní výrobu energie bez potřeby jaderných elektráren. „Myslím si, že by bylo dobré, aby se i mnoho dalších zemí, které se ve světě teprve rozvíjejí, nevydalo cestou jaderné energie,“ sdělila Merkelová. „Africké země zatím jaderné elektrárny nestavějí, stejně jako mnohé asijské země. V tomto ohledu by nebylo špatné, kdyby existovaly země, které ukazují, že přechod na výrobu energie bez CO2 lze uskutečnit i bez jaderné energie.“