„Zatím tady pozorujeme, že systému strašně dlouho trvá neschopenku zpracovat,“ uvedl Houska. Rekord zpracování jedné elektronické neschopenky byl podle něj 92 hodin. Po odeslání neschopenky do systému ČSSZ nemůže lékař do jejího zpracování provádět kupříkladu změny místa pobytu v době neschopnosti či časy vycházek.

Podle Housky 70 procent příchozích pacientů není se zavedením e-neschopenek seznámeno. Dodal, že pro pacienty je to sice výhoda, nemusí chodit k zaměstnavateli s neschopenkou. Nevědí ale, kdy neschopenka k zaměstnavateli dorazí, pokud ji systém ČSSZ zpracovává tak dlouho.

Také lékařka Jarmila Pavlovičová z Jílové u Děčína ČTK řekla, že pacienti o změnách nevědí. Musí jim vše vysvětlovat sama. S e-neschopenkami není zcela spokojená. „Na jednu stranu je to úleva, protože vám tam naskakují věci, které jsem z pacientů těžce dostávala,“ uvedla Pavlovičová. Upozornila ale, že veškeré náklady spojené se zavedením si hradí sama. Kolem elektronického vystavováním neschopenek jsou podle ní zmatky a není dotažené právě kvůli malé informovanosti pacientů.

Praktik Zdeněk Hamouz z Chomutova zavedení e-neschopenek vítá. „Musím říct, že to mám přes program a docela mi to funguje,“ uvedl. Připustil, že se zavedením programu jsou starosti a musel do něj jako Pavlovičová i další lékaři investovat sám. I on zmínil to, že nelze spoléhat na web sociální správy. Se seznamováním pacientů s novým systémem ale problém nemá.

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už před rokem. První vláda Andreje Babiše (ANO) po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu sociální demokratky Jany Maláčové do funkce ministryně práce a sociálních věcí se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé i lékaři si stěžovali na to, že systém není vyzkoušený. Podle nich by bylo lepší přechodné období bez sankcí, a to jako při spouštění e-receptu.