Polští demonstranti tak zjevně našli inspiraci v České republice, kde ‚pražská kavárna‘ a její stoupenci vystavují českému prezidentovi na demonstracích červené karty jako projev nespokojenosti s ním. V Polsku se někteří lidé bouří především proti změnám, které v zemi zavádí strana Právo a spravedlnost premiérky Beaty Szydłové. Zatím nejviditelnější jsou změny týkající se veřejnoprávních médií, díky kterým bude mít nová vláda pravomoc dosazovat si vlastní šéfy rozhlasu a televize. Vzhledem k prosazení tohoto zákonu polští televizní ředitelé k poslednímu dni roku 2015 rezignovali. Rozhlas s tím ještě zkouší bojovat, a to vysíláním národní a evropské hymny každou hodinu.

Podle novely vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. Už jen formalitou k oficiální publikaci zákona by měl být podpis prezidenta Andrzeje Dudy, který má totiž k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) blízko.

Poprvé od pádu komunismu jednobarevný kabinet

Tyto změny, které vyvolaly kritiku nejen ze strany opozice, ale i v Bruselu, totiž umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi a jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu tak přejde na ministra státního pokladu. Dosud byly přitom řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.

Odpůrci vyčítají konzervativcům především to, že se urychleně snaží upevnit si svými údajně kontroverzními kroky moc. Rovněž poukazují i na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.

Vládní strana PiS někdejšího premiéra Jarosława Kaczyńského získala v loňských říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu navíc mohla vytvořit jednobarevný kabinet. Jedním z důvodu úspěchu PiS ve volbách je podle mnohých odborníků i nespokojenost velké části polské veřejnosti s předchozí, k Bruselu shovívavé vládou, která v polovině září loňského roku odsouhlasila i Evropskou unií požadované kvóty na uprchlíky.