„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

19.04.2024 11:11 | Zprávy

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupné válce“, na jejímž pokračování má zájem především Západ a západní média proto příliš neinformují o pokusu Rusů a Ukrajinců uzavřít mír. Vedoucí programu pro východní Evropu a vedoucí výzkumný pracovník pro Ukrajinu z Polského institutu mezinárodních vztahů Daniel Szeligowski nabídl zcela jiný pohled. Napsal, že Ukrajina a Rusko nikdy nebyly blízko mírové dohodě. Především kvůli tomu, že Rusové o absolutně žádnou vážně míněnou mírovou dohodu nestáli.

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak
Foto: Repro X
Popisek: Scénář ofenzivy na Dněpro a Záporoží

Na počátku března 2024 prestižní americký list Wall Street Journal upozornil, že na počátku ruské agrese proti Ukrajině, především v březnu 2022, ruský prezident Vladimir Putin stál o uzavření míru s Ukrajinou. Ale míru za ruských podmínek, který by např. z ukrajinské armády učinil takřka bezzubé těleso. Americký magazín Foreign Affairs teď přinesl o mírových vyjednáváních nové podrobnosti. A vzbudil tím novou diskusi.

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupné válce“, ve které někteří aktéři nestojí o mír. Ač se prý schylovalo k jednáním mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v jednu chvíli na Ukrajinu dorazil tehdejší britský premiér Boris Johnson a naznačil vládě na Ukrajině, že Putinovým slibům nelze věřit a bude lepší bojovat dál.

Tehdejší britský premiér podle Ukrajinců prý tenkrát přinesl 2 jednoduché zprávy.

„Putin je válečný zločinec, je potřeba ho ždímat, a ne s ním vyjednávat. Zadruhé, pokud je Ukrajina připravena s ním podepsat jakékoli dohody o zárukách, pak Západ není.“

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski v této souvislosti podotkl, že západní média o vyjednávání Rusů a Ukrajinců a o postoji Západu mlčela. Podle politologa západní média promlčela „mediální bombu“, která by ukázala, že britský expremiér přijel do Kyjeva a jasně řekl, že se Západ v této situaci nezaváže poskytnout Ukrajincům bezpečnostní záruky.

„Pro samozvané odborníky, kteří vycházejí ze zpráv serveru Ukrajinská pravda: Ukrajinská pravda je nejoblíbenějším prozápadním ukrajinským on-line médiem. Nyní ji vlastní český oligarcha a byla financována velvyslanectvím USA, NATO, NED, EU a Sorosovou nadací. Porušení mírových rozhovorů ze strany Spojeného království hlásí jako pozitivní vývoj,“ napsal k tématu Ivan Katchanovski. Podle jeho názoru zprávy publikované serverem Ukrajinská pravda vypovídají o zapojení Západu do války.

„Taková odhalení o politice Západu, kdy se s Ukrajinou zachází jako s nástrojem pro zástupnou válku s Ruskem a blokuje mírovou dohodu s cílem ukončit ukrajinsko-ruskou válku, potvrzují moje výzkumná zjištění krátce po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedl Katchanovski na sociální síti X. „Stále to vypadá, že USA mají větší zájem na podkopání ruské moci než na záchraně ukrajinských životů. USA musejí pomoci ukončit válku, ne ji vyeskalovat do katastrofální globální konfrontace,“ pokračoval.

Server Ukrajinská pravda momentálně vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Katchanovski tvrdí, že vůle k uzavření dohody mezi Ukrajinou a Ruskem byla opravdu velká. Odvolal se i na slova někdejšího izraelského premiéra Naftali Bennetta. A podle Bennetta Západ tato jednání zablokoval.

Ukrajinský velvyslanec Oleksandr Chalyj prý také potvrdil, že měl Vladimir Putin zájem na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, ale Západ to nakonec nedovolil.

„Uzavřeli jsme Istanbulské komuniké a v dubnu jsme byli velmi blízko tomu, abychom naši válku dokončili mírovým urovnáním.“ A Putin „vyzkoušel všechno“ možné, aby uzavřel smlouvu s Ukrajinou. Diplomat poznamenal, že to bylo Putinovo „osobní rozhodnutí přijmout text tohoto komuniké“.

„Ukrajinská strana předložila desetibodové Istanbulské komuniké, které nastiňuje podmínky pro příměří, trvalou ukrajinskou neutralitu a mezinárodní bezpečnostní záruky. Navrhla také vyjasnit status Krymu do patnácti let. Zbývající sporné body měly být vyřešeny na schůzce obou prezidentů. Text neobsahoval ukrajinský požadavek, aby se ruské síly stáhly za linii dotyku ze dne 23. února 2022,“ zaznělo také.

Též bývalý německý kancléř Gerhard Schröder oznámil světu, že na počátku války se Rusové a Ukrajinci blížili k zavření mírové dohody, ale Američané tato jednání zmařili.

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Ivan Katchanovski promlouvá

Vedoucí programu pro východní Evropu a vedoucí výzkumný pracovník pro Ukrajinu z Polského institutu mezinárodních vztahů Daniel Szeligowski nabídl zcela jiný pohled.

Napsal, že Ukrajina a Rusko nikdy nebyly blízko mírové dohodě. Především kvůli tomu, že Rusové o absolutně žádnou vážně míněnou mírovou dohodu nestáli.

„Nikdy jsme nebyli blízko k žádné dohodě. Rusko nikdy nejednalo v dobré víře. Moskva vyslala delegaci složenou z nejvíce protiukrajinských představitelů, jaké si dokážete představit. Jejich cílem bylo předložit ukrajinské straně ultimátum, nikoli ‚vyjednávat‘,“ zdůraznil.

„Během jednání ruští představitelé vyhrožovali členům ukrajinské delegace a jejich rodinám. To vám řekne mnohé o tom, jaký byl ruský postoj v té konkrétní době. Ještě v Bělorusku ruská delegace otevřeně navrhla ukrajinské delegaci, aby vyhlásila kapitulaci. Ukrajinci odpověděli dnes již legendární větou: ??? ?? ??? (zhruba: do pr*ele),“ pokračoval v popisu tehdejších poměrů polský specialista.

„Poté se jednání přesunula do Turecka. V letadle měli členové ukrajinské delegace příznaky otravy. Později výsledky testů prokázaly neznámou chemickou látku v těle nyní ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Rusové ‚poslali zprávu‘ – můžeme vás dostat, Rusko nikdy neopustilo svůj maximalistický cíl. Moskva si uvědomila, že plán na dobytí Kyjeva ‚za tři dny‘ selhal a chtěla si Ukrajinu podrobit u jednacího stolu, ale promeškala okamžik, kdy se štěstěna obrátila ve prospěch Ukrajiny a oni byli vyhozeni z Kyjevské oblasti,“ uváděl situaci na pravou míru Daniel Szeligowski.

Zdůraznil, že Poláci nikdy neuvěřili ruským řečem o míru a předpokládali, že kremelský režim blafuje. A proto také v tomto smyslu poradili Ukrajincům.

„Ano, Ukrajina byla připravena udělat ústupky, ale ty byly podmíněny bezpečnostními zárukami Západu, které nakonec Západ nebyl připraven dát (jedním důvodem bylo, že naši západní kolegové prostě o rozhovorech jako takových moc nevěděli). Rozhovory se zhroutily, protože Rusové nikdy vážně nevyjednávali, a tak neprokázali náležitou flexibilitu,“ pokračoval polský odborník

A pak navíc svět zjistil, jaké hrůzy Rusové napáchali v Buči.

 

Daniel Szeligowski promlouvá

Daniel Szeligowski promlouvá

Daniel Szeligowski promlouvá

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Miloš Polák

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Chtít jakékoli bezpečnostní záruky od zemí NATO, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseKarle , 19.04.2024 11:38:11
tak to může jen tupý slintající ...... A to včetně členů NATO, kteří bylo přijati jen kvůli ziskům amerických firem - jako ČR.

|  17 |  0

Další články z rubriky

Selhání ČT. Takto se letos chovali k muži, kterého vyznamenal britský král

21:15 Selhání ČT. Takto se letos chovali k muži, kterého vyznamenal britský král

Zakladateli britské organizace The Free Speech Union, přispěvateli do časopisu The Spectator a novin…