Podle zatím neoficiálních výsledků sečtení 97 % hlasů turecká tisková agentura Anadolu uvedla, že Erdogan získal 52,1 % a jeho vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu 47,9 %. Tisková agentura ANKA, blízká opozici, uvedla, že Erdogan vede s 51,9 % a Kiličdaroglu získal 48,1 % hlasů.

Přestože oficiální výsledky voleb budou známy zřejmě až s výrazným zdržením, vítězství Erdogana nad Kilicdarogluem již v tureckých ulicích slaví mnozí podporovatelé současného prezidenta. Podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle mnozí Turci upřednostnili pokračování Erdoganova mandátu i přes ekonomické potíže Turecka a skandály po letošních zemětřeseních.

Zvláštní zpravodajka Deutsche Welle Aya Ibrahimová uvedla, že Erdoganova voličská základna je mu „oddána způsobem, který přesahuje ekonomické problémy, jimž země čelí“ – ty přitom nejsou nikterak zanedbatelné; loni se míra inflace v Turecku dostala až na 85,51 %. V letošním dubnu pak ceny v Turecku meziročně vzrostly o téměř 44 %.

Erdogan dle zpravodajky se v Turecku „stále těší obrovské popularitě“ a jeho příznivci přičítají současnému prezidentovi zásluhy za pokrok v zemi a zlepšení tureckého zdravotnictví. Přilákat voliče dle ní mohlo i to, že se vymezoval vůči LGBT.

Turkish President Recep Tayyip Erdogan's supporters take to the streets to celebrate his victory in runoff elections pic.twitter.com/dlH2Rqesdo

— ANADOLU AGENCY (@anadoluagency) May 28, 2023

Místopředseda opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Ozgur Ozel dle německé stanice tvrdí, že došlo k útoku na volební pozorovatele a že v jedné z vesnic v jihovýchodní turecké provincii Sanliurfa byli pozorovatelé voleb zbiti a byly jim rozbity telefony poté, co se ohradili proti nesrovnalostem při hlasování. Informaci se podle agentury DPA nepodařilo ověřit.

Opoziční kandidát Kilicdaroglu, opírající se o hlasy koalice sekularistů, konzervativců i kurdských stran, před hlasováním turecké občany vyzval, aby hlasovali proti Erdoganovi, a označil jeho vládu za „autoritářský režim“. Poukázal, že se volby konaly „za velmi obtížných podmínek“. Zároveň se velmi tvrdě stavěl proti migraci a požadoval návrat milionů syrských uprchlíků do jejich vlasti.

Výzkumnice Institutu tureckých studií Stockholmské univerzity a vedoucí istanbulského think-tanku IstanPol Institute Seren Selvin Korkmazová pro Deutsche Welle zmínila, že dle ní nešlo o férový souboj. Tvrdí, že Erdoganova vláda před volbami využívala státní prostředky na politické kampaně, a dodala, že při aktuálním volebním klání hrál roli fakt, že jsou nezávislé soudní orgány rovněž kontrolovány vládními úředníky. Navíc byla podle Korkmazové v loňském roce změněna volební pravidla ve prospěch vlády.

Kararlidir davasinda,
Analarin duasinda,
RECEP TAYYIP ERDOGAN! pic.twitter.com/EgsUa6Q2wV

— Evren Başar (@evrbsr) May 28, 2023

Server Euronews podotýká, že v souvislosti s Erdoganovým vítězstvím je očekávatelné, že bude chtít turecký prezident pokračovat ve svém dosavadním jednání a pomalu i nadále potlačovat sekulární demokracii „ve prospěch autoritářské vlády“. „Od jeho nástupu k moci v roce 2001 utrpěly politické a mediální svobody, práva žen a ekonomika země,“ sčítá server.

Poukazuje, že během Erdoganova prezidentského období se zhoršily vztahy Turecka s NATO, ale také se sousedním Řeckem a s Kyprem, u nichž společné vztahy dosáhly za Erdoganovy vlády nejhoršího bodu za poslední desetiletí.

Euronews očekává, že Ankara v dohledné době zruší své veto vstupu Švédska do NATO, což však povede k utáhnutí kurdské menšiny, jelikož Erdogan považuje i vydávání Kurdů, které jeho země označí za „teroristy“ či některých politických rivalů.

Türkiye tonight. #Erdogan pic.twitter.com/Lozns91Fxe

— Muhammad Smiry ???? (@MuhammadSmiry) May 28, 2023

Mohlo by dle něj také dojít ke smíření se Sýrií, jelikož se v posledních měsících Erdogan snaží opět sblížit se syrským prezidentem Bašárem Asadem, ale jeho pokusy zatím, i přes ruské zprostředkování, byly neúspěšné, jelikož Asad požaduje, aby se stáhly turecké jednotky, které okupují sever jeho země a aby Ankara ukončila podporu povstaleckých skupin, mezi nimiž je mnoho islamistů.

Erdogan plánuje, že v severní Sýrii postaví 200 tisíc domů, aby se tak mohli vrátit zpět do své země uprchlíci, kterých v Turecku kvůli válce v Sýrii žije 3,4 milionu.

Havní poradce Albright Stonebridge Group Hakan Akbas pro agenturu Al-Džazíra řekl, že nyní má Erdogan před sebou „historickou příležitost“, aby ukázal, že dokáže vládnout oběma stranám rozděleného Turecka a aby se následně snažil napravit ekonomiku, po čemž může pokračovat v programu, který „připraví půdu pro další kapitolu zahraniční politiky a také se podívá na možné ústavní změny v parlamentu“.

Novinář Imran Marashli očekává, že Erdogan i nadále bude těžit zejména z podpory svých obdivovatelů, kteří ho chválí za to, že v oficiálně sekulárním, ale převážně muslimském státě uvolnil náboženská omezení, „dohlíží na ambiciózní infrastrukturní projekty a mění Turecko v geopolitickou sílu“. Jeho slova potvrzují i záběry z tureckých mešit, slaví se též v původně křesťanském chrámu Hagia Sofia, který nechal Erdogan přeměnit z muzea na mešitu.

Ayasofya Camii’nde CB Erdogan’in zaferi tekbirlerle kutlaniyor.

ADAM KAZANDI#RecepTayyipErdogan #KemalKiliçdaroglu pic.twitter.com/qPZLBqKfRB

— HURMA (@HurmaEdit) May 28, 2023

V Česku již Erdoganovi k vítězství poblahopřál expremiér Andrej Babiš (ANO). „Vážený pane prezidente Recepe Tayyipe Erdogane, přijměte prosím mé gratulace k vítězství ve volbách. Turecko si nemohlo v těchto náročných časech vybrat moudřeji,“ gratuloval tureckému prezidentovi k obhájení mandátu a připojil společnou fotografii.