„Obávám se, že příštích 14 dní kampaně bude slušný brutus. Chtěl bych jen říct, že prezident nemá žádnou pravomoc, pokud jde o vstup země do válečného konfliktu. To je věcí Parlamentu, který jako jediný může odsouhlasit vyhlášení válečného stavu, či schválit vyslání vojsk do zahraničí. Je sice vrchním velitelem ozbrojených sil ČR, jeho vliv na armádu je spíše formální a armádu neřídí. Jmenuje pouze náčelníka generálního štábu,“ napsal na sociální síti Andor Šándor.

Obdobně hovořil i ústavní právník Jan Kysela. Ten uvedl, že píše na okraj aktuální „debaty“ o prezidentovi „mírovém“ a „válkychtivém“. „Český ústavní pořádek vůbec neobsahuje institut vyhlášení války, takže prezident republiky nás do ní nemůže zatáhnout,“ poznamenal Kysela.

„Česká ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu však rozhodují obě komory Parlamentu absolutní většinou hlasů (101 poslanců a 41 senátorů). Prezident republiky v tomto rozhodování žádnou roli nemá,“ dodal Kysela. 

Zmiňuje také, že česká ústava rovněž upravuje možnost vysílat naše ozbrojené síly do zahraničí, resp. přijímat cizí ozbrojené síly na našem území. „Rozhodování o tom však opět přísluší oběma komorám Parlamentu, případně – ve vyjmenovaných situacích – vládě. Prezident republiky nemá žádnou roli ani v tomto rozhodování,“ řekl Kysela.

„Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament,“ zmínil dále Kysela.

„Velitelem Armády ČR je náčelník generálního štábu, kterého prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh vlády. Prezident republiky armádu neřídí, větší vliv má pouze na hradní stráž, ovšem i tu řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Objem finančních prostředků na provoz a vyzbrojování ozbrojených sil určuje zákon o státním rozpočtu, který připravuje vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna. Prezident republiky jej může nanejvýše vetovat, i to je však neobvyklé vzhledem k výrazným dopadům na činnost vlády a státu vůbec,“ řekl také Kysela.

„Prezident republiky jmenuje a povyšuje generály, schvaluje základní vojenské řády nebo propůjčuje vojenským útvarům prapory. To však nemá žádný vliv na to, je-li ‚mírotvůrce nebo válečník‘. Shrnutí: Náš ústavní pořádek ani právní řád jako takový nesvěřuje prezidentu republiky žádné kompetence, jimiž by mohl ‚zatáhnout‘ Českou republiku do války, i kdyby si to nakrásně přál,“ zakončil Kysela. 

„Zatímco v případě souboje Zemana s Drahošem se nebezpečí jmenovalo ‚migranti‘ a Drahoš byl obviněn, že je k nám chce pozvat, nyní se nebezpečí jmenuje ‚válka‘ a Pavel bude líčen jako člověk, který nás do ní chce zavléci,“ poznamenal Horák.

„Babišova volební kampaň je téměř okopírovaná kampaň, se kterou vyhrál poslední volby v Maďarsku Viktor Orbán. Přesně takto ta kampaň byla: ‚Já vás nezatáhnu do války‘,“ dodal Sokol.