„My chceme kandidovat do parlamentních voleb s programem, s odborníky, s lidmi, kteří možná pro některé budou i překvapením, a s řadou malých stran,“ řekla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v podcastu Bulletproof Vojtěcha Boháče. A zkritizovala současný volební zákon, který podle ní neumožňuje menším a novým politickým subjektům účinně se spojit a soutěžit proti velkým stranám.

„Volební zákon v České republice, tak jak je nastaven, tak vlastně nedává vůbec šanci na to, aby se dali dohromady lidé, kteří za sebou nemají nějakou stávající velkou stranu. A to je podle mě velká chyba,“ řekla Konečná. „Takže my chceme dát k těm volbám lidi ‚z Václaváku‘, zjednodušeně řečeno. Lidi, kteří nejsou spokojeni se situací, a chceme se ucházet o mandáty,“ dodala.

Konečná v podcastu vyjádřila své ambice pro Komunistickou stranu Čech a Moravy, stát se jednou z vládních stran a mít tak vliv na politická rozhodnutí. Odmítá však jít do vlády na úkor slibů daných voličům. „Každá strana, která kandiduje, samozřejmě chce být ve vládě, aby mohla něco ovlivňovat. Je naivní říkat, že chcete zůstat ve věčné opozici jako Tomio Okamura, protože to k ničemu nevede. Neprosadíte jediný svůj návrh. Z druhé strany, za mě odmítám jít do vlády s tím, že budu ohýbat to, co lidem slíbím před volbami,“ řekla rozhodně.

Politolog Vojtěch Boháč namítl, že domluva vládních stran je složitá. Konečná jednoduše podotkla, že politika je řemeslo a „buď ho umíte, nebo neumíte“. Důležitý je kompromis.

Velkým tématem KSČM je zaměření na zahraniční „mírovou“ politiku. „Je to velké téma, které neskrýváme. Celá evropská kampaň byla postavená na mírové politice. Toto je tím, co nás zcela odlišuje na české politické scéně,“ poznamenala. A zmínila, že KSČM bojovala například proti dohodě s USA o obranné spolupráci (DCA), jež dle slov Konečné určuje České republice podmínky pro pobyt cizích vojsk, která zde mohou operovat bez jakékoliv jurisdikce.

„To jsou všecko věci, které my samozřejmě budeme komunikovat velmi silně. Pokud chcete nastartovat ekonomiku, tak jí musíte startovat i s tou zahraniční politikou. Bez toho to nejde,“ vysvětlila Konečná. Úspěšné nastartování ekonomiky vyžaduje také aktivní zahraniční politiku, která musí zahrnovat více než jen orientaci na Ukrajinu. Zkritizovala tak současného ministra zahraničních věcí Jana Lipavského za jeho zaměření na tuto zemi.

„Co udělal Lipavský? Kolikrát byl v Latinské Americe? Kolikrát byl v Asii? Kolikrát byl kdekoliv jinde?“ zpochybnila Konečná aktivitu ministra v jiných regionech. „Za ty tři roky netuším, co třeba v ekonomické diplomacii ten borec vůbec udělal.“

Konečná dále zdůraznila, že zahraniční politika by měla zahrnovat všechny směry a zaměřit se na strategické a hospodářské příležitosti, které mohou být pro české podnikatele přínosné. V době krize by dle jejího názoru takové vztahy mohly pomoci zmírnit její dopady a minimalizovat ekonomické škody.

Předsedkyně KSČM upozornila na značnou závislost České republiky na Evropskou unii. „Jsme tuším ze 70 % závislí na Evropské unii. Evropská unie jde do recese. Německo jde do recese – vidíme to všichni. Evropská unie se zadlužuje neskutečným způsobem a hodlá se zadlužovat dál… takže ve chvíli, když Evropská unie půjde do háje, tak budeme dělat co?“ vyjádřila Konečná své obavy. Pokud EU skutečně zažije vážné ekonomické problémy, může to mít pro Českou republiku devastující následky. Vymezování se a „propagandistické řeči“ vůči některým potenciálním partnerům tak dle jejího názoru můžou být pro českou ekonomiku „fatální“.

Konečná vyzdvihla potřebu přehodnotit zahraniční politiku České republiky, zejména v kontextu spolupráce s asijskými státy, přičemž konkrétně zmínila Vietnam. Považuje odmítnutí spolupráce s Čínou za zásadní chybu, protože je toho názoru, že čínská ekonomika bude i nadále určovat směr globální ekonomiky, a to i v období recese. Současnou zahraničí politiku České republiky tak považuje za „krátkozrakou“.

„Já nechci být kolonií,“ ohradila se Konečná i proti tomu, že by se Česko mělo spíše spoléhat na „velké hráče“ v mezinárodních vztazích a jít v jejich vleku. „Tohle děláme posledních 30 let. A co je výsledkem? To že minimální mzda v České republice je na třetinové úrovni, než je v Německu,“ poukázala Konečná na „totální nonsensy“ v české ekonomice, kde nízké mzdy koexistují s nízkou nezaměstnaností. „To jsou věci, které se v normální a zdravé ekonomice prostě nepotkávají,“ upozornila.

V závěru rozhovoru Konečná okomentovala stav ruské ekonomiky. „Jim rozpočet nepadá. Oni jsou ti, kteří i zvyšují životní úroveň svých obyvatel,“ poznamenala Konečná. Zároveň však ruskou ekonomiku označila za „oligarchickou“ a odmítla, že by měla hájit ruského prezidenta Vladimira Putina. Zmínila však, že po uvalení sankcí na Rusko se více rozběhl ruský vnitřní průmysl a Rusko se tak stalo suverénním v mnoha dalších oblastech.

Více také rozvedla svou myšlenku o tom, kdo skutečně řídí válku na Ukrajině. „Válku řídí vojensko-průmyslové komplexy, které na tom vydělávají neskutečné peníze a kterým vyhovuje, že válka bude co nejdelší,“ řekla Konečná. A že je přesvědčena, že politici v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem už nehrají přiměřenou roli.

I tak však považuje za důležité s Ruskem mluvit a důvěřovat mu ohledně případného možného míru a s ním souvisejících závazků. To i proto, že „nic jiného už nezbývá“. „A ne věřit, ale musí tam být záruky, které si na sebe musí vzít další jaderné mocnosti. To už dneska je hra mezi jadernými mocnostmi,“ dodala Konečná.

Celý rozhovor ke zhlédnutí zde: