Složení panelu představovalo dva protichůdné názorové tábory a debata tomu odpovídala.
Jaroslav Bašta začal tím, že považuje sledování proruské nebo ruské propagandy ze strany Ministerstva vnitra za ohrožení demokracie a tento záměr podle něj znamená, že „k nám někdo zadními vrátky pouští cenzuru a tváří se přitom, že to dělá pro naše dobro“. Bašta uvedl zkušenost ze setkání se zástupcem spolku Evropské hodnoty Jakubem Jandou, s nímž se nedávno účastnil mediální debaty. „Na straně jedné je horoucí ‚evropská pravda‘ a na druhé ‚kremelská propaganda‘. Kdo rozhoduje o tom, co ale je ta evropská pravda? To je přístup, kterým se bude legálně eliminovat v duchu padesátých let každý alternativní názor a kritika současného stavu. Pan Janda mi řekl, že dělám přesně to, co je v zájmu ruské propagandy – že kladu příliš mnoho otázek a vytvářím dojem, že neexistuje jen jedna pravda. Myslím, že to, co je a co není propaganda, nemohl lépe zformulovat,“ uvedl Jaroslav Bašta.
Ondřej Soukup řekl, že označovat něco za nepravdivou informaci, za cenzuru, mu připadá jako znevažující pro lidi, kteří byli stíháni v době, kdy fungovala skutečná cenzura. „Myslím, že tady probíhá normální diskuse, kdy každá strana má svůj prostor v médiích a označovat oponenturu za cenzuru není namístě,“ uvedl Soukup.
Schneider: Evropské hodnoty preferují monolog
Jan Schneider ocenil, že panelisté měli odvahu na diskusi přijít a dodal, že je třeba, abychom si opravili pojmy o demokracii, protože v demokracii je názorový střet normální a její kvalita se pozná podle úrovně těchto střetů. „Není mi ale jasné, zda think-tank Evropské hodnoty bojuje proti propagandě, anebo jen proti Rusku, a propaganda je jen záminkou. Vytýkám jim jednak jejich název, který uzurpuje evropské hodnoty jen pro jednu skupinu, ale Evropské hodnoty mají zčásti neprůhledné financování, při svých akcích preferují monolog, protože se bojí střetu,“ kritizoval Jan Schneider práci spolku Evropské hodnoty. Tento tzv. think-tank podle něj má podivnou metodologii, kterou mu vytýkají i akademici, kteří zdůvodňují, že v případě výstupů práce think-tanku Evropské hodnoty jde o ideologii a ne o analýzy. Cenzura podle Schneidera začíná označováním informace za nepravdivou, nepravdivost ale musí být dokázána. „Myslím, že důkazy o nepravdivosti postrádáme. Když s think-tankem Evropské hodnoty někdo nesouhlasí, je kremelský agent nebo cenzor,“ uvedl Jan Schneider.
Roman Máca na úvod zdůraznil, že se debaty neúčastní jako zástupce think-tanku Evropské hodnoty, ale jako osoba. Jaroslava Bašty se pak zeptal, jestli považuje Bezpečnostní informační službu za ohrožení demokracie a připomněl zprávu BIS, kde se konstatovalo, že cílem ruského informačního působení je infiltrace médií, internetu a distribuce propagandy, ovlivnění veřejného mínění, šíření dezinformací, šíření tenzí a podpora populistických a extremistických entit. „Zaznělo také, že se Evropské hodnoty bojí střetu, já sám za sebe se střetů nebojím. A co jsou evropské hodnoty – pro mne je to svoboda, demokracie a posilování aktivní občanské společnosti a liberální demokracie,“ řekl Roman Máca a dodal, že konstruktivní kritiku vítá, odmítá ale vulgarismy a výhrůžky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel