O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen plynu ve druhém pololetí 2022 činil podle něj v Česku 231 procent, o téměř 70 procentních bodů více než ve druhém Rumunsku. Jen dvě země se podle Eurostatu vyhnuly zvýšení o více než 20 procent, a to Chorvatsko (14 procent) a Slovensko (18 procent).

Proti podobným statistikám Eurostatu, které se však týkaly elektřiny, se v úterý ohradili někteří tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než ve své zprávě evropský úřad uvádí. Vůči číslům o plynu se pak ve středu ohradil český předseda vlády. „Kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozvu si zástupce energofirem, ale i orgánů, které se podílejí na statistických číslech, a budeme se bavit o tom, proč ta čísla neodpovídají realitě,“ řekl Fiala. Na včera zveřejněná čísla reagovala už i opozice. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček statistiku označil za „energetický debakl“.

Energetický debakl. Poté, co Eurostat zveřejnil, že ČR měla za druhé pololetí 2022 druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny v EU, přišla další rána. V plynu jsme úplně nejhorší. Nárůst 231 %. A teď si může ministr @makupka přihodit další kuličku...https://t.co/ugXVURyRI8

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) April 26, 2023

Podle ekonoma Lukáše Kovandy zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. „Politici totiž zpochybněním evidentně bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i její důvěru v EU. Údaje k růstu cen plynu v zemích EU, které dnes zveřejnil Eurostat, vyvolaly v Česku nebývalý rozruch. Zpochybňují je jak energetické firmy v čele s ČEZ, tak sám premiér Petr Fiala. Již dříve ČEZ zpochybnil také statistiku Eurostatu k vývoji cen elektřiny v loňském roce. Podle Eurostatu loni ve druhém pololetí plyn domácnostem v Česku zdražoval suverénně nejvýrazněji v celé EU, a to meziročně o zhruba 231 procent. Pro srovnání, v Maďarsku to mělo být o zhruba třicet procent, v Polsku o zhruba 21 procent a na Slovensku dokonce jen o 18 procent. To by znamenalo, že zatímco v Česku plyn zdražil po zaokrouhlení o 230 procent, v ostatních zemích Visegrádské skupiny v průměru jen o 23 procent, tedy přesně desetkrát méně,“ poznamenává Kovanda.

„Těžko si lze představit, jakou ‚minelu‘ by musely Eurostat, případně Český statistický úřad učinit, aby se zmýlily natolik, že rozdíl bude desetinásobný. Jinými slovy, je možné, že se statistici dopustili nějakého metodického přehmatu, ale spíše jen v rozsahu ‚statistické chyby‘. Těžko si lze představit přehmat, jenž by je dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu. Politici by tedy měli vynechat silné výrazy typu toho, že statistici ‚matou‘ veřejnost. Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci. Protože pokud vrcholní politici bez hlubší znalosti věci, ‚střelbou od boku‘, zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový. Tím posilují pozici různých dezinformátorů, kteří do budoucna mohou zpochybňovat jakákoli oficiální data s tím odkazem, že je přece zpochybňuje sám vládní establishment. Nynější zbrklé zpochybnění statistických dat se tak brzy obrátí proti politikům samotným,“ uvádí Kovanda.

Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním evidentně bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i její důvěru v EU.

Údaje k růstu cen plynu v zemích EU, které dnes zveřejnil…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 26, 2023

„Česká vláda se loni v rámci EU nejvíce zadlužila a českým domácnostem ještě k tomu suverénně nejvíce v EU narostly ceny plynu. Nevídané kombo. Zdražení plynu, jako v jediné zemi EU o stovky procent, by se dalo vysvětlit tím, že vláda ČR domácnostem na rozdíl od vlád jiných zemí od vysokých cen plynu neulevovala, aby osekávala své zadlužení. Jenže protože zadlužení narostlo nejvíce v EU, tuto argumentaci moc použít nelze,“ psal Kovanda ještě před zpochybňováním dat ze strany vlády.

Česká vláda se loni v rámci EU nejvíce zadlužila a českým domácnostem ještě k tomu suverénně nejvíce v EU narostly ceny plynu. Nevídané kombo.

Zdražení plynu, jako v jediné zemi EU o stovky procent, by se dalo vysvětlit tím, že vláda ČR domácnostem na rozdíl od vlád jiných zemí…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 26, 2023

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se však premiéra a jeho kritiky dat zastal. Zpochybnil tak i tweet exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která na drahý plyn a elektřinu rovněž upozorňovala. „To je lež jako věž, paní poslankyně. Ale co jiného od vás čekat, že... Data největších dodavatelů zcela jasně ukazují, že čeští zákazníci loni platili za elektřinu i plyn přibližně o 45 procent méně, než udávají data Eurostatu,“ poznamenal Síkela.

To je lež jako věž, paní poslankyně. Ale co jiného od vás čekat, že ????‍>?

Data největších dodavatelů zcela jasně ukazují, že ???? zákazníci loni platili za elektřinu i plyn přibližně o 45 procent méně, než udávají data Eurostatu. pic.twitter.com/xbMyIf1UOS

— Jozef Síkela (@JozefSikela) April 26, 2023