„Obecně se tuší, kam v energetice míříme, ale chybí tady schopnost a síla to uchopit a manažersky to někam dotáhnout,“ shrnul Karel Havlíček situaci české energetiky. Poukázal na to, že i když je jasné, že Česko se chce více zaměřit na jadernou energii, chybí potřebné managementové schopnosti a finanční zdroje pro realizaci tak rozsáhlých investic, jakými jsou dva nové bloky Jaderné elektrárny Dukovany. „ČEZ dnes není kapitálově vybaven na to, aby se pustil do výstavby dvou bloků, což je 400 miliard korun,“ uvedl Havlíček.
Havlíček dále zmínil nejistou budoucnost uhlí v České republice, a to vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek a celkovému vývoji cen energií. „Asi všichni tuší, že uhlí nebude mít na růžích ustláno,“ řekl Havlíček a zmínil, že záleží i na tom, jak se k tomu Česká republika postaví v následujících letech.
Předpokládá se zvýšené využití plynových zdrojů, tyto projekty ovšem vyžadují přípravu nejen z hlediska investic, ale i regulací. „Protože vám nikdo nebude investovat do plynu, pokud v roce 2035 spadne klec,“ upozornil Havlíček, že investoři budou požadovat návratnost investice alespoň 10 let, což by nebylo možné, pokud by se začalo stavět v roce 2031, právě kvůli potenciálnímu omezení používání plynových zdrojů v rámci celkového úsilí o dekarbonizaci energetiky, jež by mělo nastat v roce 2035. Dále Havlíček upozornil na potřebu řešit otázky, jakým způsobem bude probíhat postupné utlumování uhlí a jaká rizika to přinese.
Pro Českou republiku je zásadní i oblast teplárenství, vzhledem k tomu, že 1,6 milionů domácností jsou připojené na centrální vytápějí. „To je 3,5 milionu lidí a musíme jim to zajistit v dostupných cenách,“ prohlásil Havlíček a současně neopomněl zmínit potřebu transformace z uhlí na plyn a obnovitelné zdroje energie.
Havlíček též vysvětlil, že současný boom v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů není primárně díky úsilí vlády Petra Fialy (ODS), ale kvůli reakci na nedostatky, které odhalila energetická krize v předchozích letech. „Nouze naučila Dalibora housti – lidi jdou dneska do svých vlastních zdrojů, aby se jim nestalo to, co se stalo v roce 2022,“ popsal Havlíček. Obrat k většímu využívání obnovitelných zdrojů vede dle jeho názoru k potřebě posílení distribučních a přenosových soustav, což vyžaduje investice až stovek miliard korun. Jenže takto vysoké investice se následně promítnou do cen energie, zejména do její regulované složky. „Ta už u nás u elektřiny dělá více než 50 % a bude ještě růst kvůli obnovitelným zdrojům,“ předpověděl bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Fotogalerie: - Schvalování pořadu
Uhelné elektrárny by proto Havlíček nevypínal. Riziku, že by Česko v budoucnu nemělo přístup nebo zažilo výpadek jiného ze zdrojů energie a octlo by se tak v kritické situaci, by tím předešel. „Já si nemůžu dovolit – a nikdy to neudám – se podepsat pod definitivní ukončení nebo značné ukončení uhlí,“ prohlásil Havlíček. Spoléhat pouze na ČEZ podle něj není řešení. „ČEZ má dneska ze 30 procent nekompromisní komerční akcionářskou strukturu a on si nemůže dovolit pro stát vyrábět na uhlí, když mu to nebude vycházet,“ připomněl Havlíček.
„Nemůžeme si dovolit uhlí definitivně zavřít, pokud nebudeme mít adekvátní náhradu, a já tady tu náhradu stále nevidím,“ řekl Havlíček. Upozornil, že ačkoliv plyn by mohl být potenciální náhradou za uhlí, v České republice se v současnosti nedějí žádné zásadní kroky k jeho širšímu nasazení jako hlavního zdroje energie.
Karel Havlíček v rozhovoru krátce komentoval i otázku zestátnění ČEZu. Přiznal, že vláda Andreje Babiše (ANO) na zestátnění ČEZu odvahu nenašla, dodal ale, že během Babišovi vlády se také Česko nepotýkalo s energetickou krizí, na rozdíl právě od vlády Petra Fialy. Havlíček poznamenal, že právě během energetické krize byly jak politická shoda, tak ekonomické podmínky vhodné pro takový krok jako zestátnění a připomněl, že i premiér Fiala v červenci 2022 slíbil, že do roku bude předložen plán na restrukturalizaci ČEZu. „Jenže mezitím se ceny zklidnily a Fiala už nebyl pod tak velkým tlakem, a protože on není muž činu a už vůbec ne rozhodný a vždy jde cestou nejmenšího odporu, tak se rozhodl to řešit po fialovsku – nechat to vyhnít a čekat na další vládu,“ řekl Havlíček.
Kriticky se Havlíček vyjádřil k hlasům, které tvrdí, že pokud v budoucnu bude elektřina chybět, může ji Česko dovážet. „Kdo to říká, je šílenec,“ řekl a zmínil, že pro možnost dovozu elektřiny se často vyjadřují Piráti a STAN. Jejich představa o nákupu obnovitelných zdrojů energie ze severní Evropy je podle Havlíčka nerealistická, neboť nebere v potaz adekvátní přípravu přenosových a distribučních soustav, které by takový dovoz měly umožnit. Krom toho Havlíček upozorňuje na fakt, že obnovitelné zdroje energie jsou značně závislé na klimatických podmínkách, což přidává další vrstvu nejistoty. Zkrátka „musí foukat, musí svítit,“, říká Havlíček.
Závěrem rozhovoru se Havlíček zaměřil na postupnou ztrátu konkurenceschopnosti Evropy. Na vině jsou ekologické i klimatické cíle. Havlíček hovořil o dovozu plynu LNG z Ameriky, který je zde prodáván několikanásobně dráž než v USA, kde se plyn získává frakováním. Metodou těžby zemního plynu, která je v Evropě z ekologických důvodů zakázaná. „Ekologicky tomu rozumím… ale pak se nedivme, že Evropa fatálním způsobem ztrácí na konkurenceschopnosti,“ řekl Havlíček. „Nemůžu se smířit s tím, že tady máme několikanásobně dražší ceny energií, protože pak logicky ty firmy odchází do Ameriky nebo končí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením Karla Havlíčka, že přechod na plyn a obnovitelné zdroje energie v České republice není dostatečně připraven?
autor: Alena Kratochvílová
mravní bahno
