V druhé části rozhovoru Havryško upozornila na historický fakt, že ve válkách, které se vedly na území Evropy, byli i intelektuálové zapojení do propagandy. „Proč? Protože se vidí v prvé řadě jako aktivisté. Jako občané. Jako součást své národní společnosti. Ne jako profesionálové, kteří by neměli být zaujatí,“ uvedla.

Dodala, že je vděčná intelektuálům, kteří Ukrajinu přibližují západnímu publiku. „Vysvětlují, že Ukrajina není Rusko, ukrajinština není ruština, vysvětlují rusofóbii, která se teď rozmáhá na Ukrajině, co by za touto rusofóbií mohlo být, vysvětlují rusifikaci na Ukrajině, hladomor,“ vyjmenovala. „Ale na druhou stranu, jsem velice skeptická k jejich takzvané dekolonizaci a procesu vytváření ukrajinského národa,“ řekla a vysvětlila, že tito intelektuálové selhali tím, že se nepostavili proti etnonacionalistickému obratu na Ukrajině. A kvůli kterému Havryško dle svých slov stále dostává výhrůžky. „Jak od ultrapravice, členů Azovu a jejich podporovatelů, tak od respektovaných ukrajinských učenců, jejichž děti jsou součástí takzvané ‚azovské rodiny‘,“ pravila. „O tom mlčí,“ vytkla intelektuálům na Západě. Některým těmto lidem i píše na sociálních médiích, zda jsou ochotni se postarat o jejího syna, až ji zabijí ti, kteří podle jejich narativu neexistují.

Zmínila mimo jiné, že je uvedena na nechvalně známé stránce Myrotvorets, tedy seznamu „nepřátel Ukrajiny“. Zejména za to, že protestuje proti tomu, aby byly ulice pojmenovávány po Banderovi, Šuchevyčovi, policejních pohlavárech v době nacistické okupace a také po pachatelích masakrů.

Uvedla, že lidé platí tisíce dolarů, aby z Ukrajiny před perzekucí utekli. Jedna její kolegyně navštívila Kyjev a prohlásila, že ve vzduchu je „svoboda a demokracie“. To Havryško dopálilo. „Co? Si promluvte s lidmi, co žijí poblíž války. S pracujícími. Kteří nemají na to, aby si svobodu koupili. A za tři, čtyři týdny jsou z nich ‚národní hrdinové‘,“ vymezila se a zmínila i to, jak jsou občané unášeni z ulic. I když jsou třeba s dětmi a s rodinou.

„Nikdo nemluví o lidech, kteří ani nedostali pořádný výcvik a byli posláni na frontu, jako můj švagr, který zemřel dva týdny po mobilizaci,“ pokračovala. Ukrajina má nedostatek vojáků, takže na ni Západ tlačí, aby snížila věk odvodů. Ale Ukrajina se podle ní snaží získat vojáky i jinak, totiž tím, že láká neonacisty a ultrapravici z celého světa. Takže teď v ukrajinských službách slouží neonacisté z USA nebo z Argentiny. Přirovnala situaci k Afghánistánu, kde USA nejdříve podporovaly mudžahedíny, aby se ti nakonec obrátili proti nim. „Co teď vidíme na Ukrajině je podobný proces,“ míní s tím, že pro krajně pravicové je Ukrajina lákadlem, protože tam dostanou zbraň i výcvik.

Fotogalerie: - Vratné lahve

Dotkla se také těch, kteří raději neodbočují z ustáleného narativu. S výmluvou, že nechtějí „posilovat ruskou propagandu“. „A co ochrana lidských práv a demokracie? Záleží vám na lidech, které tito militantní, agresivní a dobře vyzbrojení a vycvičení lidé ohrožují?“ ptala se.

Ukrajinci se s ohledem na výsledky voleb v USA obávají, že budou donuceni se vzdát území. „Kvůli válečné propagandě věří, že tohle je válka o existenci Ukrajiny, celá Ukrajina může být okupovaná…“ řekla a dodala, že tato propaganda má vzbuzovat strach, proto propagandisté tak často zmiňují gulagy, hladomor a sovětskou represi, zvětšují sovětské válečné zločiny, aby vyvolali dojem, že to samé se stane, když Ukrajina prohraje. „Proto se dnes snaží zostudit muže, kteří se vyhýbají odvodům. A toto zostuzování proniká i do rodin,“ varovala.

Doplnila, že nepopírá, že Rusové mají na svědomí válečné zločiny. „Ale tyto zločiny nesmějí být výmluvou pro ukrajinské přečiny,“ prohlásila a dodala, že nesmějí být ani výmluvou pro budování autokracie, ve které jsou rusky mluvící lidé perzekvováni, stejně jako historici a političtí disidenti. „Kde jsou političtí odpůrci mláceni a mučeni ve vězení,“ zmínila.

Ukrajinská společnost je podle ní rozdělena podle několika linií. A válka je „třídní záležitost“, protože bohatí uplácejí, aby se vyhnuli vojenské službě. Někteří politici se sami mobilizovali, aby unikli vězení, s vědomím, že nebudou sloužit na frontě. Ti, kdo chtějí z Ukrajiny uniknout, platí někdy až 30 000 dolarů. Prodávají své domy a auta. Cena se navíc kvůli nedostatku lidí v armádě zvyšuje. Jenže kdo na to má? Proto jsou mobilizovaní zejména pracující a chudí z venkova. Často i alkoholici nebo chronicky nemocní.

„Ale je to každému jedno, protože náborčí mají své kvóty a hrozí jim jejich nadřízení, že pokud je nesplní, tak na frontu půjdou sami nebo tam půjde jejich syn? Proto to je dnes na Ukrajině boj o přežití,“ popsala. Ti, kdo se přihlásili na začátku války, bojují již čtvrtým rokem. Proto dochází někdy i k demonstrativním dezercím, aby vojáci na problém upozornili. Odvedení mužů se někdy snaží zabránit ženy, které většinou náborčí nenapadají, i když i to se začíná dít. A ti, kdo na Ukrajině zůstali, mají často zlost na ty, kteří odešli, obviňují je ze zrady.

Promluvila také o tom, jak důležitý je ve válce jazyk. Jejího syna prý obtěžovala učitelka kvůli tomu, že ve školce mluvil rusky. „Dnes si neumím představit, že by v MHD ve Lvově promluvil rusky. Protože ho budou obtěžovat, možná na něj i zaútočí. Jako na další lidi, kteří použili ruštinu v nacionalistických městech,“ uvedla. Podle ní tento etnonacionalismus škodí. „Měli bychom se zřeknout antiruského projektu, protože věřím, že pokud se budem snažit budovat protiruskost místo inkluzivní Ukrajiny s národními zájmy, tak budeme vést válku celá desetiletí,“ prohlásila Havryško.

„Rusko nezmizí, Rusko je náš soused, máme s ním hodně společného,“ pokračovala. I když je tu samozřejmě otázka spravedlnosti. „Bez spravedlnosti nemůžeme mít skutečný mír. A spravedlnost není možná bez reparací a uznání viny ruských válečných zločinců. Měli by zaplatit za své zločiny, zničená města, zničené univerzity a knihovny, zničené životy obyčejných lidí včetně rusky mluvících. Většina jejich obětí jsou rusky mluvící Ukrajinci. Většina jejich obětí včetně dětí,“ vymezila se.

Psali jsme:

„Vlítnou do domu a seřežou to na krev.“ Změní migrace Velikonoce? Gulyáš a další umělci

Americký kongresman si zajel zastřílet na Rusy

Z Hradiště do Evropy. Ocenění nejsou trofeje do vitríny, ale vzkaz zákazníkům, že to myslíme vážně, říká Pavel Buráň

NATO není něco neměnného. Bobošíková prozradila, co chystá Stačilo!