Výběr probíhal losem a jako první si vytáhl otázku senátor Marek Hilšer a šlo o dotaz předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, v níž se tázala, zdali by se Česká republika neměla přiklonit k postupu Maďarska a neposkytovat Ukrajině vojenskou pomoc.

Hilšer se k dotazu vyjádřil s jasným odmítnutím maďarského postoje a připomenul naše dějinné zkušenosti včetně invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 do Československa. „Na Ukrajině se odehrává obrovská tragédie. Putin se rozhodl, že si vezme kus území, a to takovým způsobem, že ‚náletuje‘ a bombarduje občany,“ upozornil.

Řekl, že sám Ukrajinu navštívil a na základě toho, co se dozvěděl od tamních obyvatel, míní, že se Ukrajinci chtějí bránit ruské invazi. „Oni se nechtějí stát nevolníky nějakého diktátora, prosím, mějme s nimi soucit,“ uvedl a mínil, že se Maďarsko svým postojem v Evropě dosti „vyčlenilo“.

„Ukrajina bojuje za nás. Kdyby se Putin dostal přes celou Ukrajinu, tak si myslím, že bychom měli velký problém,“ dodal a zdůraznil, že nemáme „zrazovat Ukrajinu“.

Prezidentský kandidát SPD a někdejší diplomat Jaroslav Bašta si vytáhl dotaz ohledně jeho vnímání odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, což byl dotaz položený rektorem Masarykovy univerzity Martinem Barešem.

Bašta si v této souvislosti vybavil dva známé výroky. „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ vzpomenul si na jeden nich a podotkl, že ve spojitosti s tím, že „demokracie je diskuse“ to poukazuje na aktuální situaci, kdy již tyto výroky podle něj neplatí. „Protože to, co se omezuje, je právě demokratická diskuse. Namísto demokratické diskuse se tu používají nálepky: ‚dezoláti‘, ‚proruští trollové‘, používají se podobné hanlivé nálepky, proti těm, kteří protestují proti sociálním podmínkám či mají jiné názory,“ mínil Bašta a přisadil si, že se ani nebaví o výroku: „Nebát se a nekrást.“

Senátor Pavel Fischer pak dostal od prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly otázku ohledně motivace zaměstnanců státu, aby občanům poskytovali co nejlepší služby. „Stát není firma. Stát je společenství,“ začal na to Fischer a tvrdil, že by státní zaměstnanci a občané měli spolupracovat zejména na základě vzájemné důvěry. Úředníkům by se podle něj měl dát „smysl jejich práce“.

Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se generála Petra Pavla skrze jím vytáhnutý dotaz ptal na jeho názor ohledně směřování české zahraniční politiky ve vztahu lpění na dodržování lidských práv ve světě tak, jak se o to snažil první polistopadový prezident Václav Havel. Pavel podotkl, že je sice pro pokračování této snahy, ale v první řadě by se mělo jít cestou vyvážené politiky a hledět na zájmy České republiky a až přitom „pragmaticky“ akcentovat naše hodnoty.