Zatímco odpůrci Istanbulské smlouvy důrazně varují před rizikem narušení tradičních rolí a změn ve struktuře české společnosti, pokud by byla uplatněna, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková hovoří především o evropské snaze o větší ochranu obětí, za kterou se však podle řady kritiků smlouva pouze schovává.
Nejenom v Česku se vede debata, co je znásilnění, sexuální obtěžování a podobně. Ve společnosti rezonují mj. známé kauzy bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, který byl obžalován za dvě znásilnění a jeden pokus.
Podle současné právní úpravy se za znásilnění považuje pohlavní styk vynucený silou. „Hodně se teď také zabýváme tématem sekundární viktimizace obětí, tedy aby práce policistů i soudů byla vůči obětem senzitivní a vstřícná,“ doplňuje Šimáčková v podcastu Chyba systému.
Podle novinářky Apoleny Rychlíkové, jež také byla hostem pořadu, se situace v této oblasti v u nás posunula velmi dopředu, i když to ještě není zcela ideální. Zmiňuje v této souvislosti zmíněný mediálně sledovaný soudní proces s Dominikem Ferim, který byl veden velmi citlivě k obětem, což jí udělalo velkou radost.
Od státu přesto očekává systémovější přístup pro další zlepšování. Ratifikaci Istanbulské úmluvy by vnímala jako signál, že je tato problematika brána vážně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská