Zatímco odpůrci Istanbulské smlouvy důrazně varují před rizikem narušení tradičních rolí a změn ve struktuře české společnosti, pokud by byla uplatněna, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková hovoří především o evropské snaze o větší ochranu obětí, za kterou se však podle řady kritiků smlouva pouze schovává.
Nejenom v Česku se vede debata, co je znásilnění, sexuální obtěžování a podobně. Ve společnosti rezonují mj. známé kauzy bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, který byl obžalován za dvě znásilnění a jeden pokus.
Podle současné právní úpravy se za znásilnění považuje pohlavní styk vynucený silou. „Hodně se teď také zabýváme tématem sekundární viktimizace obětí, tedy aby práce policistů i soudů byla vůči obětem senzitivní a vstřícná,“ doplňuje Šimáčková v podcastu Chyba systému.
Podle novinářky Apoleny Rychlíkové, jež také byla hostem pořadu, se situace v této oblasti v u nás posunula velmi dopředu, i když to ještě není zcela ideální. Zmiňuje v této souvislosti zmíněný mediálně sledovaný soudní proces s Dominikem Ferim, který byl veden velmi citlivě k obětem, což jí udělalo velkou radost.
Od státu přesto očekává systémovější přístup pro další zlepšování. Ratifikaci Istanbulské úmluvy by vnímala jako signál, že je tato problematika brána vážně.
![](/Content/Img/content-lock.png)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská