„O půl druhé v noci jsem se vzbudil a slyšel nějaké divné zvuky. Nakoukl jsem a zjistil, že jsou otevřené dveře, které otevřené nebývají. A do toho si tam někdo svítil baterkou,“ řekl úvodem Kňažko, jak celá situace začala. „Uvědomil jsem si, že nejsem sám. Sáhl jsem po zbrani a šel se podívat, jakoupak to máme ve dvě v noci návštěvu. Došel jsem ke dveřím do kuchyně a tam se na mě otočil cizí člověk, který se hrabal v mé tašce. Třikrát jsem vystřelil směrem na nohy,“ popsal Kňažko.

V době střelby si byl jist, že nejde o jeho manželku. Podle jeho slov byla totiž jasná měsíční noc, kdy viděl otevřené dveře i odraz baterky v okně. „Velké štěstí bylo, že jsem se vzbudil, byl potichu a nerozsvítil v ložnici. A taky že jsem se vzbudil včas. Protože o něco později by byl už pryč se vším, co ukradl. A pak taky, že jsem se trefil...,“ poznamenal Kňažko, jenž využil svou zbraň čezetu 75 - 9 milimetrů. 

„Střílel jsem na vzdálenost asi čtyř metrů. Nechtěl jsem ho zabít. Kdybych střílel na tělo, dopadlo by to zřejmě mnohem hůř. On se dal na útěk. Doběhl jsem ke dveřím obýváku, rozsvítil jsem a viděl krev na podlaze. To už se objevila i manželka. Všechno se odehrávalo hrozně rychle. Řekl jsem jí, aby volala 158 a aby zmáčkla pager na bezpečnostní službu, která dorazila během tří minut,“ vyprávěl dále Kňažko. V tu dobu však nevěděl, jestli zlodějů nebylo víc. „Ale policie mi řekla, abych ho v žádném případě nepronásledoval a zůstal na místě. On kvůli zranění při útěku po třiceti metrech upadl, našli ho vedle domu u nás v zahradě. I se vším, co ukradl,“ dodal. Zloděj podle jeho slov stihl otevřít trezor, vzít cennosti, peníze, hodinky i zlatý prsten. 

„Podle toho, co všechno vzal, se v domě zdržel nejméně dvacet minut, možná půl hodiny. Přesně nevím, protože jsem spal. A kradl v klidu. Zřejmě to je profík, žádný amatér. Měl u sebe i náčiní. Rozhodně to nebyl náhodný kolemjdoucí. A řekl bych, že věděl, kam jde. Musel přeskočit dva ploty, přiblížit se k domu, vypáčit okno...,“ popsal Kňažko. 

Závěrem pak poznamenal, že slovenský zákon je v tomto odlišný od českého. „Pokud někdo naruší vaše soukromí, máte právo chránit svůj majetek. A nevztahuje se to jenom na takzvanou přiměřenou sebeobranu. Pokud má člověk čekat v půl druhé v noci, jakou zbraní na vás ten druhý zaútočí, může být pozdě. Ale náš zákon taky říká, že nesmí být úmyslem schválně zabít,“ uvedl s tím, že podle jeho názoru, kdybychom všichni vlastnili zbraň, asi bychom víc vážili slova.