STAČILO!, zní stále častěji z televizních obrazovek s nezaměnitelnou dikcí Kateřiny Konečné. Levicové volební seskupení se stalo černým koněm v eurovolbách i v podzimních volbách krajských. Ve skutečnosti ale žádná taková strana není na Ministerstvu vnitra zaregistrována. Jde o účelové volební spojenectví KSČM a dalších levicových stran.

Není to jediný případ, kdy se strany slučují do různých koalic s dlouhými zkratkami, které jsme doposud znali pouze z voleb komunálních. Sněmovní SPD kandidovala v některých krajích sama, jinde s Trikolorou, v dalších krajích je doplňovala strana PRO nebo Svobodní.

V eurovolbách zase ještě více než levicová koalice Kateřiny Konečné bodovalo spojenectví Motoristů a Přísahy, pro které si fanoušci vlády převzali vtipné označení od Mirka Topolánka „dýzl a fízl“.

A nejaktuálněji ohlásil pirát Mikuláš Peksa, že s několika Piráty, Zelenými a bývalými sociálními demokraty zakládá liberální iniciativu Progresivní Česko.

Zatímco v minulém desetiletí bylo trendem štěpení politického spektra, které vrcholilo, když ve sněmovně působilo celkem deset stran, nyní jsme naopak svědky pokusů o integraci. Ať už formou koalic, nebo spoluprací jedné strany „s podporou“ jiných, což je vynález poprvé úspěšně vyzkoušený TOP 09 s hnutím STAN.

Pět let nazpátek si Mikuláš Minář s mandátem dvou velkých letenských demonstrací proti sobě posadil zástupce pěti tehdy opozičních parlamentních stran a naznačil jim, že se mají dát dohromady.

Na začátku volebního roku 2021 vše podpořil nález Ústavního soudu, na který se obrátila skupina senátorů, zastupovaná advokátem JUDr. Stanislavem Polčákem, tehdy europoslancem. Tribunál jim dal za pravdu, že uzavírací klauzule pro koalice je diskriminační.

Podle nově přijaté úpravy už dvojkoalici stačilo osm procent, trojkoalici jedenáct a za každého dalšího člena tři procenta navíc.

Do sněmovních voleb tak poprvé v historii České republiky nekandidovala ODS a KDU-ČSL, ale společná kandidátka SPOLU. Na jednom lístku se potkali též Piráti a hnutí STAN.

Fotogalerie: - Piráti a STAN v Pardubicích

Na podzim se ukázalo, že tento projekt, ke kterému nejprve ve stranách vládla značná skepse, dokáže uspět. Vítězství nad hnutím ANO, které si ještě pár týdnů předtím nikdo nedokázal představit, se stalo realitou a Miroslav Kalousek dojatě líbal ruku Markétě Pekarové Adamové, která dokázala TOP 09 přesvědčit ke spolupráci na tomto projektu.

Vítězství bylo možné i díky tomu, že v protivládním táboře propadl více než milion hlasů pod pětiprocentní klauzulí. Hnutí Přísaha a ČSSD skončily jen několik desetin pod postupovou hranicí.

V opozici po těchto volbách zazněl jasný názor, že tato situace se už nesmí opakovat. Přesto ale vznikaly další nové strany, třeba právník Jindřich Rajchl měl velké ambice se svým projektem PRO.

Eurovolby v červnu 2024 přinesly v opozici úspěch novým subjektům, které neváhaly spolupracovat, zatímco samostatně kandidující SPD nebo PRO spíše ztrácely. Do krajských voleb už Okamura a Rajchl šli společně a podařilo se jim uspět.

Nový trend: Stydím se za svoji značku

Integrace politických sil je tedy zjevně novým politickým fenoménem. „Sledujeme tu jakýsi turboproces změny,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Valeš. Ještě není úplně jisté, zda po tomto přeskupení vznikne nějaký čitelnější systém, jako tomu bylo třeba mezi roky 1996–2013, nebo zda o každých volbách budeme sledovat toto slučování a festival nových názvů.

Trend slučování lze podle Valeše pojmenovat i drsněji: „Stydím se za svoji značku“. Staré a zprofanované stranické firmy jsou tak přetírány novým názvem s atraktivním marketingem, využívajícím komunikační možnosti jednadvacátého století.

Ústavní právník Zdeněk Koudelka, který za SPD a Trikoloru kandidoval do jihomoravského krajského zastupitelstva, ale tak kritický není: „Koalice jsou tradičním nástrojem politické spolupráce. Některé vydrží déle a mohou se dokonce přetvořit v jednu stranu (viz koalice a následné splynutí Křesťansko-demokratické strany s ODS v roce 1996), ale většina koalic se rozpadne,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.

V tomto směru jej příliš nepřekvapuje rozpad koalice Pirátů a STAN. Piráti, kteří v ní byli původně považováni za silnější část, výrazně oslabili ve volbách 2021, a tím začal jejich politický úpadek, který v letošních volbách završily neúspěchy v eurovolbách i krajích.

Po těchto neúspěších se mezi Piráty začaly šířit názory, že Starostové na nich nemravně vydělali.

„Koaliční smlouva má z právního hlediska nižší váhu, než když si půjdete do obchodu koupit rohlíky, totiž žádnou,“ řekl k tomu pro ParlamentníListy.cz hlas z právnické komunity. Nemusí být cárem papíru, ale vždycky bude gentlemanskou dohodou mimo právní sféru. Pokud se jeden z koaličních partnerů nebude chtít chovat jako gentleman, druhý s tím nic neudělá.

Druhou možností integrace je prostor na kandidátce, nabídnutý jiné straně. Již jsme mluvili o úspěchu TOP 09 „s podporou Starostů a nezávislých“, která v roce 2010 dokázala získat přes 17 procent hlasů.

Spolupráce se opakovala v roce 2013, ale v dalších volbách už STAN kandidoval samostatně. Rozchod nebyl úplně bezproblémový.

Ústavní právník Zdeněk Koudelka podotýká, že mimo oficiální „koalici“ jsou volební pravidla velmi benevolentní. Strany tak mohou na svou kandidátku přizvat politiky jiných stran a hnutí. Formulace „s podporou“ nemá právní význam.

Problém může nastat, pokud kandidátka uspěje a má za hlasy nárok na příspěvek od státu. Ten následně kompletně čerpá subjekt, který kandidátku podal, a je na něm, jak se s ostatními podělí.

Jakékoliv slučování a džentlmenské koalice ale míjí hegemona české politické scény, hnutí ANO. To žádné podobné experimenty nepotřebuje.

„Jak říká pan předseda, jsou catch-all party,“ říká k tomu docent Valeš. Dokážou si udržovat étos protestní strany, což v opozici vždy voliče přitahuje, ale současně už jsou vyzkoušenou stranou, od které voliči vědí, co čekat.

„Dokážou nabídnout silné lídry a na rozdíl od jiných i záruku, že nenastane chaos,“ myslí si Valeš.

Psali jsme:

„Zastavte to!“ Tlak na Fialu z mnoha míst najednou

„Jasně, přesně takhle to bylo.“ Vidlák tuší křivárnu. U Pavla a Jurečky a 95 tisíc Kč

„Uniklé svědectví o UFO z vlády USA.“ Přední publicista vynesl fakta

Ve volbách propadl. A tak si Dominik Hašek našel jinou aktivitu