Myšlenku, že „parlament dostal důvod zbavit prezidenta pravomocí“ poprvé vyslovil pro Seznam Zprávy ústavní právník profesor Jan Kysela. A bylo to ještě předtím, než byl Miloš Zeman převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Podle Kysely totiž založilo důvod pro zbavení pravomocí už to, že si prezident nechal přivést volební urnu a zrušil ohlášené televizní vystoupení.

Po převezení prezidenta do Střešovic si myšlenku aplikace ústavního článku 66 osvojili další lidé v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Kysela v mediálním kolečku propagoval možnost zbavení prezidenta pravomocí a rovnou dodával procesní návod, jak vše realizovat.

Na konci týdne se předseda Senátu Miloš Vystrčil obrátil na Ústřední vojenskou nemocnici s žádostí o informaci ohledně zdravotního stavu prezidenta republiky.

Dopis vznikal během víkendu 16. a 17. října, předseda Senátu Vystrčil s jeho obsahem seznámil veřejnost v pondělí 18. října v podvečer.

ÚVN přiznala, že na formulaci její odpovědi se podíleli „přední ústavněprávní experti“. Důvodem mělo být zapojení odborníků na oblast ústavního práva do procesu, který může mít ústavněprávní důsledky. A média prakticky okamžitě psala o tom, že mezi těmito experty měl být právě profesor Jan Kysela.

Sám Kysela vysvětloval (opět pro Seznam Zprávy) své zapojení takto: „Ve chvíli, kdy se budete pohybovat jen uvnitř korpusu zdravotnického práva, můžete dojít k určitému typu odpovědi. Ve chvíli, kdy korpus zdravotnického práva chápete jako širší součást právního řádu, jehož součástí je také Ústava zakládající kompetence Sněmovny a Senátu, můžete dojít k závěrům, které by vás při studiu jen zdravotnického korpusu nenapadly.“

Ústavní právník Zdeněk Koudelka ale pro ParlamentníListy.cz upozornil, že toto uvádění korpusu zdravotnického práva do širší souvislosti právního řádu se příliš nepovedlo.