Kolem pořadu 168 hodin, jehož hlavní tváří byla Nora Fridrichová, to vře. Generální ředitel ČT Jan Souček rozhodl, že pořad bude zrušen a že po klasické letní přestávce už nezačne nová řada.
Nora Fridrichová se začala bránit na sociálních sítích a dávala najevo, že argumenty, proč by měl být její pořad zrušen, třeba tvrzení, že sice nešikanovala své podřízené, ale možná tak vlastně trochu ano, řeší s právníkem.
„Generální ředitel ČT Jan Souček dnes oficiálně zveřejnil vysvětlení ke konci pořadu 168 hodin, které před dvěma týdny adresoval Radě ČT. K úniku této zprávy do médií došlo už tehdy, byla jsem ale na prázdninách a nemohla tak reagovat na lež, která se mě velice dotýká. Týká se závěru mé vyšetřovací komise k podezření ze šikany, kterou komise v mém případě vyloučila. To také zcela popravdě uváděl dosud celý rok pan ředitel. Ve zprávě ale najednou možnost mé šikany připouští, ve stylu, nešikanovala, ale trochu. Chci uvést, že nic takového závěr komise ani omylem neuvádí. Víc nemohu, protože jsem podepsala mlčenlivost, věc ale řeším s advokátem. Fakt, že si pan ředitel s mou zprávou takto pohrává a využívá ji ke zdůvodnění konce pořadu, který neumí vysvětlit, považuji za naprosto podpásový a nedůstojný jeho i České televize,“ napsala Nora Fridrichová na sociální.
Teď se do věci vložil i šéfredaktor zpravodajství a publicistiky ČT Michal Kubal… Dával najevo, že měl výhrady ke zpracování rozhovoru s maminkou jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK. A vedle toho měl prý výhrady i k reportáži o řeporyjském starostovi z řad ODS Pavlu Novotném.
„O tom, že jsem měl výhrady ke zpracování rozhovoru s matkou oběti na Filozofické fakultě, věděl celý tým, řešil jsem to osobně s Jiřím Vondráčkem, jejím nadřízeným (Nory Fridrichové – pozn. red.) a napsal jsem celému týmu dlouhý mail. Co se týče toho druhého (reportáže o výrocích Pavla Novotného – pozn. red.), ... domluvili jsme se na určité podobě toho, jak zpracovat tohle téma, a to nebylo dodrženo. Ukázalo se také, že protagonisté celé kauzy nedostali prostor, aby reagovali na celý příběh. Takhle to ve veřejnoprávní publicistice fungovat nemá.“ řekl Kubal Blesku.
Ale vůči práci Nory Fridrichové měl prý i jiné výhrady. I kvůli nim se Nory Fridrichové nezastal.
„Nepostavil jsem se na stranu 168 hodin. Já jsem se tady snažil vyjmenovat důvody, proč to pro mě bylo komplikované. A nesouvisí to s nějakým politickým vlivem. Jak jsem řekl, to bych byl první, kdo by se ozval. Nepomáhal jsem 27 let budovat nějakou instituci, abych totálně obrátil a pomáhal její nezávislost zbořit,“ zdůraznil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák