Schválením vládního úsporného balíčku se roztočilo pomyslné kolo, ve kterém se jednotliví ministři budou přetahovat o peníze, které jim zmíněný balíček vzal a které, dle svých slov, potřebují k udržení bezproblémového chodu svěřeného resortu.

Peněz je k dispozici samozřejmě řádově méně, než si ministři představují. Dohady tedy mohou vyústit v přetahovanou o priority, na které se má vláda zaměřit i ve spory jak jednotlivých ministrů, tak koaličních stran.

Jednou z oblastí, která se jeví jako podfinancovaná, je i školství.

Učitelům bylo slibováno, že dostanou 130 procent průměrného platu, ovšem tento slib se ukazuje jako nesplnitelný.

Když byl zveřejněn návrh rozpočtu na rok 2024, zjistilo se, že v rámci úspor ministra Stanjury byla kapitola ministerstva školství seškrtána o 11,6 miliardy.

„Jednoznačně se ukazuje, že sliby pětikoalice v oblasti školství nebyly myšleny vážně a současné ujišťování, jak se škrty negativně neprojeví ve vzdělávání, byly jen zbožné přání. Uvěřit tomu mohl jen naprosto bláhový a zaslepený člověk,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz poslanec Zdeněk Kettner, školský expert opoziční SPD.

Prakticky okamžitě poté začaly školské odbory i další stavovské organizace mluvit o stávce.

„Těch škrtů je opravdu hodně. Na platy, pomůcky pro žáky, skautské oddíly,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory. Ta rozebrala letošní rozpočtové škrty po položkách.

Nyní ministr školství Mikuláš Bek (STAN) hledá peníze, které by udržely na svých místech alespoň část z nepedagogických pracovníků, na jejich výplaty v tuto chvíli nemá. U ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím pochopení nenašel a uvažovaná úsporná opatření v oblasti omezení počtu učebních hodin by se do úspor promítla až za dva roky a i tak by potřebné náklady pokryla jen z malé části.

„Proti původnímu návrhu Ministerstva financí by bylo z mého pohledu potřeba přidat o zhruba pět miliard víc, než máme teď,“ odhaluje Bek, kolik peněz si představuje, že by pro svůj resort získal navíc oproti návrhu rozpočtu na příští rok.

Kromě toho přicházel s dalšími nápady. Protože jeho slib se týkal pouze pedagogických pracovníků, uvažovalo se, že by se o to více seškrtaly platy nepedagogickým pracovníkům - školníkům nebo kuchařkám ze školních jídelen. Ti přitom už nyní patří k nejhůře honorovaným profesím.

Později se na veřejnosti objevily další nápady ministra Beka, jak na učitelích ušetřit. Od příštího školního roku chce podle serveru SeznamZprávy.cz snížit počet vyučovacích hodin (takzvaný PHmax), které školám financuje. Základním školám o šest procent a středním o 15 procent. To ale narazilo na odpor velké části škol a podporu to nenachází ani napříč vládní koalicí.

Mezi pedagogy pak vzbudil vyložené pozdvižení, které definitivně utvrdilo školské odbory ve vyhlášení stávky.

„Pedagogická veřejnost nevnímá, že toto je splnění slibů,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík.

Konat se má 27. listopadu, symbolicky na den 34 let od generální stávky v listopadu 1989.

Stávku podporuje i Pedagogická komora. „Jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí. Chceme zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy,  zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024. Nemůžeme připustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily,“ říká Radek Sárközi.

„Přestat v roce 2024 financovat ze státního rozpočtu 17 000 nepedagogických pracovníků ve školství z celkového počtu 77 000 zaměstnanců znamená snížit jejich počty o 22 %. Nebo snížit o 22 % platy těm stávajícím, pokud by k žádnému propouštění nedošlo,“ dodává ke konkrétním číslům.

Ke stávce 27. listopadu se chtějí s vlastními požadavky přidat i zaměstnanci několika průmyslových podniků.

„Mají na to právo, žijeme v demokratické společnosti. Ale jestli si myslí, že stávka pomůže ve vyjednávání mezi vládou a odbory, tak to bezesporu nepomůže,“ vzkazuje učitelům ministr financí Zbyněk Stanjura.