„Historie Plzeňského kraje pořádně zpracovaná není. Zaměřoval jsem se na věci, které mají nějaký přesah z historie do současnosti. Existují samozřejmě specializované práce, ale celostátní. Ten náš Plzeňský kraj se ale vyvíjel trochu jinak. Existovaly tady od nepaměti obchodní cesty mezi východem a západem,“ konstatoval na úvod Čížek.

Půlka prázdno, půlka plno

„Do současnosti se potýkáme s tím, že se polovina kraje vylidnila. Na Plzni-severu máme velké množství silnic a o všechny se musíme starat a přitom je tam třeba až pětina lidí, co tam dříve byla. Jsou to takové lepší polní cesty, ale my je všechny musíme opravovat a ta dopravní frekvence je velmi malá. Naopak, roste v okruhu kolem třiceti kilometrů kolem Plzně,“ informoval bývalý dlouholetý starosta Čížek. „Musíme vesnice udržovat, jezdit tam, i když třeba vezeme jen dva lidi. Nemůžeme je zcela odříznout.“ 

„Zapomněli jsme, jak dříve všechny ty obce a městečka vypadaly. Jaká byla infrastruktura a co se řešilo. Díky Starostům a TOP 09 se prosadilo navýšení rozpočtu obcí. Do té doby převládal názor, že se obce sloučí, že k tomu budou donuceny tím, že nebudou mít peníze. A to se nestalo. Zkoušelo se to v devadesátých letech až do roku 2000 a ono se to nepodařilo. Ony třeba raději nesvítily, ale nesloučily se. Teď jsou na tom dobře. Oni budou skuhrat, že nemají peníze, ale není to pravda. Proti tomu, co to bylo, je to zcela něco jiného a mohou se rozhodovat, co dál,“ uvedl dále krajský radní.

„V městečku přijdete k tomu, že nevymýšlíte nic nového, že už tam všechno bylo, pokusy byly a starosta přebere štafetu. Starosta, který tam je delší období se musí držet v tom, aby ještě něco udělal, musí mít dlouhou vizi. Takže chce, aby to nějak vypadalo a udělat tisíce věcí, aby to někam směřovalo. Myslím, že polovina starostů toho moc nedělá. Protože jim rostou zůstatky na účtech. Města a obce se nikdy nevyvíjejí nějak kontinuálně. A nakonec to nevadí, třeba deset let se nedělá, ale zase se našetří peníze. A pak přijde někdo, kdo třeba postaví novou školu. Města a obce prostě peníze mají, jen záleží na lidech, koho si tam zvolí.“

Uvedl také, že jestliže nejsou praktičtí lékaři, zubaři, tak za to nemohou kraje, ale zdravotní pojišťovny.

„Jinak tlaky na rozšiřování silnic a infrastruktury kolem měst jsou veliké, na rozdíl od toho totálního venkova. A tady toho máme tři čtvrtiny kraje,“ posteskl si Čížek.

„Tady se dělala akce Obnova venkova, to bylo ještě v době, kdy neměly peníze a náš kraj v tom byl nejlepší.“

„Samozřejmě že není pěkné, když odbočíte z hlavní na vedlejší a po ní to nějak dokodrcáte. A už tohle poněkud odrazuje se tam přesunout žít a bydlet. Když jede pomalu šestnáctkrát denně, tak má za půl roku vymlácené tlumiče u auta. Takže základ je oprava těch silniček,“ uvedl Pavel Čížek.

Ušetříme všichni!

„Další problém je autobusová doprava, protože ne každý je tak bohatý, aby jezdil, jak se mu zlíbí. Teď nám jezdí ty nové autobusy ARRIVA už pět let a za dva roky by se měla připravovat nová soutěž. A tam by ta doprava měla být taková jakoby taxislužba. Autobus tedy přijede do nějakého městečka, protože po cestě tam nebo zpět je poměrně vytížený. A tam budou čekat mikrobusy a odvezou lidi přímo do vesnic, kam jedou. Nyní je to tak, že musí být ze zákona pevný jízdní řád. Právě třeba Manětínsko, Tachovsko, tam by úplně stačilo, aby stály dvě tři dodávky a člověk nastoupí a jede přímo do těch míst a zaveze lidi skoro až domů. Zatím to zákon neumožňuje, ale je už navržena novela, že nemusí být pevný jízdní řád. Už se to zkouší na dvou místech v republice. My to pečlivě sledujeme a myslím, že by to bylo adresnější. Nu, ať bude jízdní řád jakýkoliv, vždy někomu nevyhoví. Takže bude vědět, že jej ten „taxík“ nebo senior taxi doveze z toho městečka až domů. To by myslím bylo přijatelnější,“ představil výhled do nového funkčního období kraje Čížek.

„Dnes také záleží, jak ta obec vypadá a pak se rozhodnete tam třeba žít. Když vidíte, že tam je asfalt ještě ze sedmdesátých let, vysoká tráva na prostranství, tak člověk je už dnes zvyklý na něco jiného. Města to zvládají dobře, ale rád bych viděl větší aktivitu u úprav návsí a náměstí. A kraj by měl platit nebo přispívat na architekta. Protože vesnice je schopná zaplatit investice, ale jak je znám, tak nechtějí dát třeba 200 000 za studii, jak by to tam mělo být, jak to lidi chtějí, jaká je tradice, co by se hodilo nebo nehodilo a tam by kraj mohl pomoci. Nikdy se to ale zatím nepodařilo prosadit, aby obce platily architektonické studie. Aby to tam časem vypadalo lépe.“ 

V hasičárně krám nehledejme

„S obchody na vesnici je problém, ale lidé se už učí objednávat přes Rohlík a další společnosti a ony to už docela umí. Ohledně těch zcela samoobslužných prodejen by mělo zapracovat hlavně ZKD, Jednota. Těch pár korun, co dávají prodavačkám, tak za ně už stejně nikoho neseženou a postupně prodejny zavírají. Takže mohly by tyto zcela samoobslužné prodejny zkusit a provozovat. Ale nevím, jak se to vyplatí. Venkovské prodejny nikdy nenabídnou to, co supermarket. Dnes výrobní činnost už nemáme na vesnici, ale ve městech a kolem měst. Takže stejně všichni jezdí do těch průmyslových zón a tam si nakoupí a berou si to na vesnici s sebou. A do obchodu jdou stejně jen proto, když něco zapomenou. Takže tam nakonec chodí jen ty starší lidé, kteří nikam nejezdí. Takže budoucnost vidím na ty rozvážkové služby,“ zdůraznil Čížek.

„Když se zákon o obcích zredukuje, tak mají jedinou povinnost, a to zajistit základní školní docházku. Obcím se pomohlo tím, že dříve obce měly přispívat jiným obcím, kam chodí jejich děti a tak jsme se handrkovali o peníze. Ale pak se rozhodlo, že kdo má školu, má větší podíl na daních. A už se nedohadují a zajistí to docela snadno. Máme ale problém, že není jak ve školách, tak ve školkách, nějak moc přeplněno. Obec, která má školu, to má ale stejně stále nejnáročnější. Nejvíce peněz dáváte do školství. To je nekončící proces. A pak jak to bude se školníky, kdo je bude platit,“ posteskl si dále Čížek.

„My jsme měli nejhustší síť pošt. Zatím se rušily jen ve městech a Pošta Partners je nějaká varianta. Protože klasické poštovní služby jsou dnes už minimální. Ze setrvačnosti si lidé nechávají důchod posílat a chodí si pro něj na poštu. Oni to prostě chtějí mít v hotovosti a pak si to někam uložit a to je pořád hodně lidí. Nevěří bankám. Nevěří ničemu, jdou na tu poštu pro peníze a pak si to dají do štrozoku a myslí si, že to mají výborně uložené. Takže záleží i na kreativitě obcí. Když vidím, jak obce mají obecní úřady vymazlené, tak tam se něco nabízí. Mají tam Poštu Partners, obchod nebo Czech Point. A už jsem viděl v ZKD poštu v obchodě. A když tam dají stoličky a židle, tak tam mají kulturu i přes den,“ navrhuje stávající radní Plzeňského kraje.

A co s knihovnami…

„Pak máme ještě další zajímavost. Masaryk zavedl, že všude budou knihovny. Každá vesnice měla knihovnu. Třeba u nás ve Spáleném Poříčí jich bylo dokonce sedm. A tato středisková funkce knihoven pořád zůstala. Jsou střediskové a ty mají na starosti třeba i třicet vesnických knihoven. To funguje a kraj to podporuje. A je to taková protiváha hospody, která většinou na té vsi skončila a nějak to zachraňují hasiči. Ti třeba najdou někoho, kdo má živnostenský list. A knihovna je dobrá na to, že si tam uvaří kávu, udělá se tam přednáška, prostě knihovny by mohly být takové další kulturní středisko. V covidu se lidé naučili popíjet pivo někde v garáži. Ale já to nevidím tak černě. Ještě stále jsou někde kina, což je povětšinou totálně prodělečná záležitost. Takže obce se všemožně snaží, aby tam zůstal nějaký život,“ uvedl Pavel Čížek.

„Každá obec si vybere nějaký objekt na rekonstrukci, protože krajské dotace jsou jednoduché. Ono to spíše slouží k iniciaci, ne, že by to za ně opravily, ale mají v obci nějakou ,ostudu', a tak si řeknou, co s tím, my to koupíme, když je tam nějaká dotace z kraje. Ta je pak desetina nebo dvacetina nákladů, ale oni se rozhoupou a něco s tím udělají a přesvědčí zastupitele. To je taková osvětová činnost kraje – dávat menší dotace a tím se obce více rozhoupou. A ty krajské dotace jsou nejoblíbenější. Nemohou ale řešit všechno.“

„Kdo byl někde v Itálii nebo Francii a odbočil z nějaké silnice, tak viděl, jak tamní vesnice vypadají. Kolikrát jsou mnohem horší než třeba ty na Tachovsku,“ porovnal situaci Čížek.

„Horší je to se vzdělaností, kdy po základce jsou už mladí lidé tlačeni do toho, aby pracovali někde v montovně, kde dostanou kolem třiceti tisíc, což jsou pro ně docela pěkné peníze. A už nemají potřebu se vzdělávat. A právě ty okresy vycházejí dost špatně ve vzdělanosti, ale to je problém už v těch rodinách. Neuvědomí si, že si tak pohorší svůj život a až budou hledat něco lepšího, tak na to nebudou mít vzdělání. Takže ty montovny odrazují děti od střední školy. Nabídka těch peněz, které jim nabízejí, překoná zájem se dál učit,“ pokračoval dále krajský radní.

Kdo by bojoval s právníky

A co stále rostoucí montovny, byť se již před několika lety hovořilo o tom, že už jsou passé: „Obce to nerady slyší, ale jak si to namalovaly do územních plánů, tak to mají. Chápu, když to schválila zastupitelstva třeba před pěti volebními obdobími. A dnes to zdědily a skoro nic s tím nemohou dělat. Když jsou tam vymezené obrovské průmyslové zóny, pět, deset hektarů. Investoři to nakoupili a nyní se projekty realizují. Kdyby obce změnily územní plán, tak developer může vyžadovat náhradu. A hrozí soudy a miliónovými částkami. Dnes už je to změkčeno, je tu hranice do pěti let když se tam nezačne stavět. Že by se nějaká obec soudila s nadnárodním koncernem, který má štáb právníků, to pochybuji. My bychom chtěli, aby přišel velký investor a přeplatil tyhle. Gigafaktory nevyšla, to byly poslední státní pozemky zde na Plzeňsku. To by Plzeň potřebovala, aby sem přišel někdo, kdo zvýší mzdy. Volkswagen by to navýšil a ti ostatní by museli také, proto se tu tak bojovalo, protože by museli ti okolní přidat všem svým zaměstnancům a to jim nevycházelo, protože máme levnou pracovní sílu. A tak se bojovalo proti Volkswagenu. To mi připadalo paradoxní, že se tím vlastně bojovalo za nízké mzdy. Vezměte si, Němci by tu zaměstnali na začátku 1500 lidí, poté až 3500. Dobře placené! A to by ti okolní museli zvednout plat alespoň o patnáct až dvacet procent,“ zakončil Čížek představení své brožury, na které se podíleli bývalí novináři.

Psali jsme:

Migrant přešel z Německa a znásilnil Češku. A dost. Pošarová v předvolebním varu

Plzeň 3: V centru můžete bezplatně použít toalety některých podniků, umožňuje to projekt Vlídné WC

Vanka (ANO): Dobrý senátor hájí zájmy občanů, ne svoje

Plzeň: Teplárna otevřela nové výcvikové středisko pro žáky elektrotechnického učiliště