„Musíme zbudovat baštu středu proti extrémům,“ řekla europoslancům Ursula von der Leyenová, když se oficiálně ucházela o druhý mandát v čele eurokomise.
Optimističtí čeští politici ujišťovali, že díky tomu bude nucena vycházet s umírněnou pravicí i umírněnou levicí, což by se mohlo pozitivně projevit například i v korekcích plánů Green Dealu.
Realita je taková, že předsedkyně Evropské komise vyšla mnohem výrazněji vstříc zeleným a levici, což bylo vyjádřeno například jmenováním „výkonné místopředsedkyně“ komise v podobě Theresy Ribera, španělské expertky na ekologickou tranzici, která považuje za nepřijatelná nejen fosilní paliva, ale dokonce i jadernou energii.
Český europoslanec Alexandr Vondra, který boji proti nejextrémnějším vizím zelené přestavby věnoval mnoho energie už v minulém volebním období, komentoval sestavu von der Leyenové lapidárně: „Seznámil jsem se se složením komise jako celku a žádné nadšení to ve mně rozhodně nevyvolává. Jsem zvědav na budoucí slyšení komisařů v Evropském parlamentu.“
„Bašta středu“ v Evropském parlamentu začala uplatňovat politiku, které se i oficiálně říká „sanitární kordon“. Ta obnáší absolutní odstavení „extrémů“ od všech funkcí v parlamentu a jeho výborech. Dotýká se to zejména frakce Patrioti pro Evropu, která díky účasti několika vládních stran má třetí největší počet europoslanců. Přesto nezískala žádné funkce.
Sanitární pásmo se týká i frakce stran, běžně médii označovaných jako „krajní pravice“. V klubu Evropa suverénních národů má nejsilnější pozici německá AfD, dále třeba polská parlamentní Konfederace a rovněž česká Svoboda a přímá demokracie.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo