Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Musíme zbudovat baštu středu proti extrémům,“ řekla europoslancům Ursula von der Leyenová, když se oficiálně ucházela o druhý mandát v čele eurokomise.
Optimističtí čeští politici ujišťovali, že díky tomu bude nucena vycházet s umírněnou pravicí i umírněnou levicí, což by se mohlo pozitivně projevit například i v korekcích plánů Green Dealu.
Realita je taková, že předsedkyně Evropské komise vyšla mnohem výrazněji vstříc zeleným a levici, což bylo vyjádřeno například jmenováním „výkonné místopředsedkyně“ komise v podobě Theresy Ribera, španělské expertky na ekologickou tranzici, která považuje za nepřijatelná nejen fosilní paliva, ale dokonce i jadernou energii.
Český europoslanec Alexandr Vondra, který boji proti nejextrémnějším vizím zelené přestavby věnoval mnoho energie už v minulém volebním období, komentoval sestavu von der Leyenové lapidárně: „Seznámil jsem se se složením komise jako celku a žádné nadšení to ve mně rozhodně nevyvolává. Jsem zvědav na budoucí slyšení komisařů v Evropském parlamentu.“
„Bašta středu“ v Evropském parlamentu začala uplatňovat politiku, které se i oficiálně říká „sanitární kordon“. Ta obnáší absolutní odstavení „extrémů“ od všech funkcí v parlamentu a jeho výborech. Dotýká se to zejména frakce Patrioti pro Evropu, která díky účasti několika vládních stran má třetí největší počet europoslanců. Přesto nezískala žádné funkce.
Sanitární pásmo se týká i frakce stran, běžně médii označovaných jako „krajní pravice“. V klubu Evropa suverénních národů má nejsilnější pozici německá AfD, dále třeba polská parlamentní Konfederace a rovněž česká Svoboda a přímá demokracie.
Cordon sanitaire zatím zafungoval pro volby parlamentních orgánů, teď je otázka, jakou formu bude mít v průběhu volebního období.
„Zakazují jim úplně všechno,“ popsal pro ParlamentníListy.cz europoslanec německé AfD Petr Bystroň. Lidovci, nejpravicovější část Leyenové „bašty středu“, čelí velkému tlaku od levičáků, aby se stranami za kordonem ani společně nehlasovali.
„Uřízli jim možnost dělat koalice mimo ten jejich blok, v podstatě levicový, a tím je vyšachovali,“ popisuje.
Volební výsledky přitom v europarlamentu zásadně posílily pravicové strany. „Momentálně je v Evropském parlamentu silná konzervativní většina,“ podotýká Bystroň. Pokud by lidovci, reformisté (frakce, ke které patří ODS), Babišovi a Orbánovi Patrioti a suverenisté byli ochotni spolupracovat, mohli by ledacos prosadit. Levice se tomu snaží přes „sanitární kordon“ bránit.
Předobraz je podle Bystroně vidět i v Německu, kde má pravice v podobě AfD s CDU a FDP většinu hlasů v šesti zemských sněmech, včetně nejvýznamějších zemí, ale koalici nevytvořily ani v jedné a CDU je tlačena do stále bizarnějších slepenců s levicí.
Tlaky z domova
Bystroň ale zastává názor, že v europarlamentu to po celé volební období nevydrží. „Myslím, že to nemohou vydržet. Vzhledem k tomu, jaká je sestava klubu lidovců, tak tam to pnutí bude velké,“ hádá. Již dnes má informace, že se to některým konzervativním europoslancům doma hodně těžko vysvětluje.
Zatím se mu zdá, že o věcných návrzích se dá s lidovci jednat a domlouvat hlasovací většiny. „Přes národní zájmy některých zemí by, jak se zdá, mohlo jít prosadit ledacos,“ soudí.
Sám působí ve výboru pro zahraniční vztahy, který je ovládán politiky z evropského mainstreamu.
Jako pozitivní vnímá, že se podařilo nastavit dobrou spolupráci v rámci frakce. Média hlavního proudu se frakci Evropa suverénních národů snaží pravidelně štěpit varováním, že strany zdůrazňující národní zájmy v těchto národních zájmech stojí proti sobě.
Typicky je připomínáno, že AfD chce revidovat výsledky druhé světové války, zatímco česká SPD to odmítá.
„Levičáci pravidelně podsouvají tato marginální témata, jako že AfD chce rušit Benešovy dekrety, aby nás rozdělila. Je to samozřejmě nesmysl, toto téma je u nás naprosto okrajové a nikdo to reálně nechce,“ zdůrazňuje Petr Bystroň.
Speciálně vztah mezi AfD a SPD je podle něj harmonický a naprosto bezproblémový. „Známe se, spolupracovali jsme už v minulém období. Vztahy máme naprosto nadstandardní, nedávno byla naše mládežnická delegace na konferenci, kterou v Praze pořádala SPD, a doprovázel ji i náš europoslanec,“ dodává Bystroň.
Tomio Okamura, Petr Bystroň a český kandidát do europarlamentu Milan Urban
K porozumění přispívají i jeho osobní vazby na zemi, ze které odešel s rodiči v roce 1987 a dodnes se sem příležitostně vrací.
A jeho vztah k České republice je kuriózně rozvíjen i v Bruselu, respektive ve Štrasburku, kde europarlament úřaduje.
„Když jsem sem poprvé přijel, zjistil jsem, že budu sídlit v Budově Václava Havla. A spolu se mnou i část naší frakce,“ vypráví.
Působení „krajní pravice“ v budově pojmenované po Václavu Havlovi bude mnoha jeho fanoušky jistě vnímáno jako pikantní, či Havlovým oblíbeným slovem „paradoxní“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Má být konzervativní pravice za „sanitárním kordonem“?
autor: Jakub Vosáhlo
Vitek106
