Nový stavební zákon, který v minulém týdnu schválila Poslanecká sněmovna, se stal terčem masivní kritiky, a to nejen od opozice, ale také od starostů měst a obcí a dokonce i od některých majitelů stavebních firem.  Zákon připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj několik let. Tato důležitá legislativní norma byla před několika dny schválena Parlamentem, a to jen o čtyři hlasy, když tak většina poslanců vetovala nesouhlasné stanovisko Senátu. Zajímavostí jistě je, že pro něj nehlasovala ani většina zástupců sociální demokracie ve Sněmovně, tedy politiků další vládní strany.

Některé změny v novém zákonu budou platit už od ledna 2022, další až od roku 2023. Jeho kritikům však nejvíce vadí fakt, že stavební úřady budou už zcela podléhat státu a prý se tak vzdálí občanům měst a obcí. Podle schváleného návrhu totiž má vzniknout Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, dále pak Specializovaný a odvolací stavební úřad a také krajské stavební úřady. Nicméně ministryně Klára Dostálová (Hnutí ANO) v médiích tvrdila, že tímto zákonem se úřady lidem nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat i elektronicky přímo z domova.

Jak na stěžejní legislativní normu reaguje nyní odborná veřejnost, zjišťovaly ParlamentniListy.cz, u starostů obcí, u techniků ze stavebních úřadů, ale také u majitelů stavebních firem.

„Já působím na stavebním úřadu už 30 let a bohužel musím říct, že většina změn lidem život neulehčila. První velkou chybou bylo zrušení okresů, což se dnes už ví. No a zřízení toho ‚Mega stavebního úřadu‘ podle nového zákona jednoznačně oddálí státní správu od běžné populace. Jak budou obyvatelé menších obcí komunikovat až s krajskými úřady? Budou s tím mít určitě větší problémy. Sice je nám slibovaná rozsáhlá digitalizace, ale stihne stát tak rychle připravit patřičný software, servery a vůbec veškerou digitální techniku? Myslím si, že to začne v pořádku fungovat až tak za 3 roky. Problém může být i s personálním obsazením nových krajských stavebních úřadů, vím o některých zkušených lidech, kteří chtějí raději skončit, než kdyby měli daleko dojíždět a podstoupit další fůru změn. A roli bude hrát i výše mezd, kdy stát po koronavirové krizi bude muset v příštích letech jistě více šetřit,“ prohlásil například Jaroslav Roubal, vedoucí Stavebního úřadu v Třeboni.

Nespokojení jsou i někteří šéfové stavebních firem

Podobně jako vedoucí Roubal reagoval i místostarosta podhorského města Rýmařova v Moravskoslezském kraji Luděk Šimko, kterému také vadí, že občané budou mít ke státní správě delší cestu. „Zatím si nedovedu představit, jak to budou řešit lidé z menších obcí. Domnívám se, že ten nový zákon nejvíce prospěje developerům, ale až praxe ukáže, jak to bude vlastně fungovat,“ uvedl místostarosta Šimko.  

Že nový zákon bude v palbě kritiky od úředníků či členů samospráv z radnic se dalo víceméně očekávat, stejně tak jako výhrady ze stran ekologických hnutí, kdy například o kácení stromů by se mělo rozhodovat na krajích namísto v obcích, kde situaci daleko lépe znají. Překvapením však byla kritika ze strany majitelů stavebních firem i jejich vrcholových manažerů.

„Jeden z tvůrců té normy, kterého dobře znám, ale raději ho nebudu jmenovat, mi řekl, že nakonec se stal z návrhu nového stavebního zákona naprostý paskvil. Takže ho nebudu ani číst a počkám si, jak to dopadne po volbách. To, co jsem tam zatím letmo zjistil, mi skutečně připadá jako naprosté šílenství,“ sdělil Jaromír Vrba, spolumajitel známé zlínské stavební firmy Ergo Best s.r.o.