Přibáň cestu na východ plánoval už před třemi lety; jelikož ale zasáhla svět koronavirová pandemie a poté válka Ukrajině, o nějaký rok se musela odložit. Jak uvádí pro server Aktuálně, vrásky jeho cestovatelské skupině nyní dělá nedostatek náhradních dílů. Nejvíce součástek na Luazy, které chce použit jako dopravní prostředek, je právě v Rusku a na Ukrajině.

Zatímco při opravách „slavných“ žlutých trabantů mohl Přibáňův tým nakoupit potřebné díly bez problémů doma, nyní je i přes pomoc mnoha Ukrajinců situace mnohem složitější. „Teď nám chybí například zadní tlumič, což je u jiných aut úplně obyčejná věc. Tady ale nevíme, jak ho nahradit," vysvětluje Přibáň v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Cesta je kvůli válečné situaci stále zamotanější. V Rusku Přibáň nehodlá vůbec utrácet peníze, a tak vymýšlí, kudy jinudy se z Evropy do Mongolska dostat. „Původně jsme chtěli vyrazit z Prahy a projet Rusko, pokračovat do Mongolska a až pak na východ Ruska. Jenže teď tam nechceme utrácet peníze, a tak jsme chtěli do Bulharska, lodí do Gruzie, z Gruzie do Ázerbájdžánu, opět po vodě do Kazachstánu, a následně přes ruské území do Mongolska. Jenže Ázerbájdžán uzavřel hranice,“ vysvětluje podivuhodně Přibáň.

Nový itinerář cesty podle něj počítá s návštěvou Turecka, Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Ruská federace bude předposlední destinací a stane se jen nutnou tranzitní zemí do Mongolska.

„Původní idea byla, že tahle cesta bude jednoduchá, ale úplně nám to nevyšlo,“ podotýká. „Jaká je teď naše největší výzva? Odjet,“ vyjevil Přibáň. A že chce s obojživelnými auty Luaz 967, navrženými v 70. letech v ukrajinském městě Lutsk, vyjet na východ v půlce července spolu se sedmičlennou posádkou.

Přibáň od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu ostře vystupuje proti ruskému režimu i proti Čechům, kteří nechtěli přijímat ukrajinské uprchlíky. „Je třeba po nich dupat a dupat, hnát je na kraj společnosti. Vykopat pořádný příkop a hnát je za něj,“ řekl o těch, kteří dle něho podporují Rusko a nadávají Přibáňovi v internetových diskusích.

„Často se mluví o tom, jak se prohlubují příkopy ve společnosti, a jak je máme zasypávat. Vidím to jinak, vykopejme pořádný příkop a vykopejme za něj všechny ruské kolaboranty, stejně jako jsme to po druhé světové válce udělali s nácky. To samé musíme udělat s příznivci ruského nacismu. Vykopat hluboký příkop a hnát je svinským krokem za něj. Extremisty to nezmění, ti tam zůstanou a budou dál pokřikovat, ale málokdo tam s nimi bude chtít být,“ prohlásil setrvale pojízdný Přibáň.

Ještě před rusko-ukrajinským konfliktem vysvětloval, proč nemá rád Rusko: „Je mi líto všech, kterým je v Rusku líto, že k jejich zemi nemáme důvěru, že ji nevnímáme jako bratrskou i když oni vždy věřili a věří, že nám přinášeli dobro. Jejich stát jim lhal, lže a nejspíše bude ještě dlouho lhát. Proto nemám rád Rusko, protože mám rád Rusy,“ poodhalil Přibáň cípek svého nitra. 

Významnou část svých příjmů měl trabantista Přibáň z České televize, pro kterou vyráběl několik „dokumentů“ o svých cestách po pěti kontinentech ve žlutém trabantu. Během více než jedné dekády s ním procestoval Evropu, Asii, Afriku, Jižní Ameriku i Austrálii.

Filmař, dobrodruh a docela vlivová osoba, má za sebou i některé neúspěšné projekty; například jeho minulý projekt – investice do jedlého hmyzu – mu nevyšel. Z toho pak obviňoval kampaň dezolátů. Nelíbilo se mu, že zaznívající odpor k pojídání hmyzu kazí byznys firmě Sens Foods, s níž spolupracuje.

„Český start-up Sens Foods vyrábějící jídlo z hmyzu přišel kvůli hlupákům šířícím dezinformace o odběratele, kteří odmítli s firmou spolupracovat, dokud budou dezoláti zamořovat veřejný prostor svými bludy o jedlém hmyzu,“ rozčiloval se. Trval na tom, že lidstvo přitom jí hmyz už tisíce let a firmy produkující potraviny z hmyzu fungují už dlouhé roky. „Je to normální jídlo, které jí ten, komu to chutná a neřeší to,“ dodal Přibáň, jehož limitovaná edice cvrčků v rámci této spolupráce vyjde na 649 Kč za 80 gramů „jídla“.

Inu, Přibáň. Dan Přibáň.