Pokud jde o epidemii, byl častým hostem médií imunolog profesor Václav Hořejší, který stručně řečeno patří k těm, kteří v proticovidových opatřeních chtěli tvrdší postup, jak může dosvědčit tento citát z jeho interview z 25. února tohoto roku: „Nejvíc by prospělo, kdyby byl skutečně zaveden tvrdý lockdown, jak se tomu říká, což tady nikdy nebylo. Někteří lidé se domnívají, že to, co tady bylo na jaře, byl nějaký tvrdý lockdown, ale to není pravda. Tenkrát všechno normálně běželo.“ Také nedávno řekl, že by se proti koronaviru měli očkovat i kojenci. Nicméně pokud se debata stočí k migraci, profesor má i tady co říci, jak dokázal v roce 2015, a tak možná hostem veřejnoprávních i soukromých médií zůstane.

Pamětníci roku 2015 si totiž vzpomenou na výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti. V srpnu tomu bude šest let od jejího založení. Podepsáno je celkem 3 509 vědců a vědkyň, výzvu podpořilo celkem 9 744 lidí. Mezi nimi i profesor Hořejší. Podle webu výzva neměla za cíl zlehčovat skutečná rizika migrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům.

Výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti

Cílem mělo být vymezení se proti rozdmýchávání a toleranci etnické a náboženské nesnášenlivosti, vědcům vadilo, že bylo dopřáváno sluchu „extremistickým hnutím“ a překrouceným zprávám, které údajně vedly k „dehumanizaci lidí v nouzi“. „Vadí nám, že politici a média místo toho, aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí, a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou,“ stěžovali si podepsaní vědci.