Jakou měsíční apanáž by měla dostávat manželka prezidenta České republiky?Anketa
To však není jediná spojitost. Jak informovaly ParlamentníListy.cz v minulém článku týkajícím se projektů podpořených DZS, všechny tyto jmenované organizace pojí, že mají blízko ke Straně zelených a působí v nich jejich bývalí či aktivní členové této strany. Ostatně, jak dříve poukázala vedle ParlamentníchListů.cz též další média, včetně serveru Novinky.cz či podcastu Insider, se Zelenými je dosti spojen i samotný Dům zahraniční spolupráce – finanční granty uvedeným organizacím schvalující – který vede Michal Uhl, bývalý zastupitel Prahy 2 za Stranu zelených.
V případě spolku Re-set pak propojuje některé z organizací též osoba bývalého člena Zelených a jejich někdejšího lídra do eurovoleb roku 2004 Jakuba Patočky, který je spoluzakladatelem hnutí DUHA, jež v letošním roce od DZS získalo schválení grantu ve výši 54.400 eur (přes 1 380 000 korun) a v předloňském roce výše grantové dohody k projektu Erasmus+ pro něj činila 40 970 eur (přes 1 039 000 korun). Smlouva uvádí, že účelem podpory je „zvyšování odbornosti a implementace inovativních postupů v oblasti vzdělávání v ochraně životního prostředí“.
Fotogalerie: - Ekoaktivisté vs. policie
Aktivista a šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka se hlásí rovněž ke skupině Limity jsme my, jež v Česku požaduje „klimatickou spravedlnost“ a v minulosti několikrát okupovala strategicky významná místa energetického průmyslu. A od DZS, zastoupeného Michalem Uhlem, získala z veřejných peněz grant k projektu Erasmus+ ve výši 58 260 eur (v přepočtu téměř 1 478 000 korun).
Re-set se netají ani tím, že je mu blízká organizace NaZemi, jež již dostala 57 dotací v celkové hodnotě 46 852 777 Kč, a lákal v minulosti například na „Letní školu nerůstu“ od „kamarádek a kamarádů“ z uvedeného spolku, cílící na mladé lidi ve věku od 17 do 30 let, na niž Dům zahraniční spolupráce odklepl pro letošní rok 7 594 eur (téměř 191 tisíc korun) a přítomní se pak mohli dozvědět blíže o teorii, požadující ekonomický (ne)růst, okupovat podniky, rozdělit prostředky mezi pracující, stanovit maximální výdělek či omezovat bohaté.
Právě Re-set získal od DZS podobně jako „kamarádi“ z NaZemi rovněž z veřejných peněz skrze DZS miliony a 1 511 100 korun (59 675 eur) mu bylo přiklepnuto ke konci roku 2021 na projekt nazvaný Inovace vzdělávacích přístupů k inkluzi a sociálnímu začlenění podnikání. V letošním roce pak spolku přistál od DZS grant v hodnotě 80 530 eur (tedy v přepočtu 2 039 230 korun a druhý ve výši 64 435 eur (v přepočtu 1 631 670 korun). Dohromady tedy spolek získal od DZS přes 5 180 000 korun.
„Realistická utopie“
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Nerůst“ chce být dle spolku „realistickou utopií“ a „rovnost lékem na růst“. „Přechod k ekologičtější ekonomice by tak měl být doprovázený zásadním přerozdělením příjmu, bohatství a přístupu k základním životním potřebám. Právě proto, aby se ekonomika jako celek mohla z hlediska spotřeby energie a zdrojů uskromnit, navrhují zajistit v tomto procesu menší závislost naplňování potřeb na placené práci v soukromém sektoru prostřednictvím často navrhovaných politik, jako je zkracování pracovní doby, zavádění nepodmíněného základního příjmu nebo rozšiřování nabídky nepodmíněných základních služeb, mezi něž patří kvalitní veřejné zdravotnictví a vzdělávání, dostupné bydlení či bezplatná veřejná doprava,“ zaznívají návrhy zastánců teorie.
„Cesta sociálně-ekologické transformace, má-li být demokratická a inkluzivní, nebude snadná. Změna individuálních návyků a hodnot je její důležitou součástí, ale transformace se neobejde ani bez systémových změn. Mnozí lidé se spoléhají na to, že nás ze současných krizí zachrání technologický pokrok, avšak žádné technologické inovace pod nadvládou růstu nevedou k šetření zdrojů a ke zvýšení efektivity – právě naopak,“ varují aktivisté.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Nemusí se však dle nich omezovat všichni. „Koncept nerůstu a jeho politické návrhy jsou cílené primárně na země globálního Severu. Ty jsou momentálně, ale i historicky největšími producenty emisí skleníkových plynů, a tedy disproporčně více zodpovědné za globální klimatickou krizi. Rovněž v otázce materiální spotřeby země globálního Severu oproti zemím globálního Jihu spotřebovávají mnohem více. Jejich ekonomiky by se měly plánovaně zmenšovat a ‚odrůstat‘ co nejdříve,“ zaznívá, na koho je nerůst mířený. Na globálním Jihu dle nich existuje „mnoho hnutí a politických projektů, jež nabízejí alternativu k růstovému modelu společnosti, například buen vivir, který odmítá růstový imperativ a poukazuje na potřebu soužití v harmonii s přírodou“.
„Sociálně-ekologická transformace“
Spolek Re-set hlásá, že podporuje „sociálně-ekologickou transformaci, směřující k novému hospodářskému modelu“. „Takovému, který bude založený na spolupráci místo konkurence, na péči místo vykořisťování a na demokratických formách vlastnictví. Víme, že takový proces nemůže nikdo naplánovat od stolu. Jsme přesvědčení, že systémové změny nemohou nastat bez široké participace lidí a společenského tlaku zdola. Podporujeme sociální hnutí a iniciativy, usilující o rozmanité změny k lepšímu ve všech oblastech života. Společně hledáme cesty k dobrému životu pro všechny,“ píše spolek, který od DZS obdržel v posledních 3 letech přes 5 milionů korun.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Zaznívá, že „pokud chceme zastavit rozvrat klimatu, potřebujeme rychle provést zásadní změny v celé ekonomice“. „Proto promýšlíme řešení, která by rychlé snižování emisí skleníkových plynů a obnovu krajiny spojila s napravováním sociálních nerovností a podporujeme hnutí za klimatickou spravedlnost a iniciativy usilující o přechod k udržitelné, obnovitelné a demokraticky kontrolované energetice,“ píše spolek o své činnosti.
Kromě řešení klimatické změny se aktivisté ve spolku věnují též tématu nájemního bydlení, vzdělávacím projektům o „příčinách sociálních a ekologických problémů“, tématu „dekarbonizace energetiky a zásadní transformace energetického trhu“ a mezi činností spolku je i tlak na banky, aby nefinancovaly energetické projekty fosilního průmyslu.
„Ve světě finančních institucí se fosilní průmysl dosud těší přízni. Pokud máme předejít nejhorším dopadům klimatické krize, potřebujeme, aby finanční instituce přestaly podporovat uhelné elektrárny a aby se odmítly podílet na plánovaném rozvoji plynové infrastruktury, spalování odpadu, neudržitelném nakládání s biomasou a dalších neetických aktivitách fosilních firem,“ píší aktivisté spolku.
Fotogalerie: - Energetický zákon
A zavádět chce „solidární ekonomiku“. „Naše současná ekonomika namísto toho dnes hromadí nesmyslné bohatství v rukou hrstky lidí, většině přístup k základním potřebám upírá a ekologické základy života na naší planetě devastuje,“ hlásají aktivisté.
Vedle Patočky je mezi nimi například Marika Volfová, působící též v hnutí Limity jsme my, která se zaměřuje na „budování klimatického hnutí“, Radek Kubala, píšící pro Patočkův Deník Referendum a bývalý pracovník Greenpeace Slovensko, aktivistka Kateřina Holá, participující taktéž v hnutí Limity jsme my, stejně jako pracovnice „proti ekonomické chudobě“ Veronika Dombrovská.
Vedle DZS spolek Re-set podpořila též Masarykova univerzita
Právě Masarykova univerzita je s Re-setem propojena i skrze vzájemné projekty a na realizaci projektu zahrnující též spolupráci s NaZemi s názvem „DESET – Partnerství pro dialog o degresi a sociálně-ekologickém růstu“; spolku schválila 4 900 eur (přes 124 tisíc korun).
Dům zahraniční spolupráce redakci na předchozí dotazy ohledně poskytování podobných dotací odmítl odpovědět. „Vzhledem k charakteru webu ParlamentníListy.cz, který nenaplňuje základní žurnalistické standardy, nebudeme na vaše dotazy odpovídat,“ sdělila v odpovědi naší redakci bez jakýchkoli dalších informací Martina Nevolná z oddělení komunikace a regionální spolupráce DZS.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Tisková mluvčí MŠMT Tereza Fojtová uvedla, že činnost DZS je „regulována pravidly Evropské komise (EK), která stanovují rámec pro financování projektů zaměřených na vzdělávání a aktivní občanství. Tato pravidla jsou závazná a jednotná pro všechny národní agentury v zapojených zemích“. „Projekty procházejí přísným hodnoticím procesem a jsou schvalovány komisí odborníků. Hodnotitelé musejí být nezávislí a bez střetu zájmů, což je ověřováno externím auditem. Projekty jsou hodnoceny na základě relevance, dopadu a souladu s prioritami programu,“ doplnila pro ParlamentníListy.cz.
Advokát a expert na právo v oblasti IT, internetu, financí, telekomunikací a médií Tomáš Nielsen ParlamentnímListům.cz podotkl, že by DZS coby poskytovatel grantu měl prokázat, jakým způsobem vyhodnocuje projekty, na něž dává peníze, jakým způsobem hodnotí efektivitu těchto projektů a pro jaký konkrétní účel pro financované subjekty v návaznosti na hodnocení dopadů. Právě na dotazy týkající se výstupů podpořených projektů DZS, této příspěvkové organizace ministerstva školství, odmítl reagovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tvrzením spolku, že je třeba „zásadní přerozdělení příjmů, bohatství a přístupu k základním životním potřebám“?
autor: Radek Kotas
HonzaSouček
