Proti sedmi mladým lidem, kteří na radu provokatéra čekali na převaděče ve stanech na odlehlém místě nedaleko Smědavy v Jizerských horách, vyrazilo v rámci takzvané akce Jizerka nejméně sedmdesátičlenné komando příslušníků komunistického Sboru národní bezpečnosti a StB vybavené i kulomety.

Obklíčené stany nejprve prostříleli. Dva zraněné skauty pak „esenbáci“ na místě zastřelili – bezbranného na zemi ležícího Tomáše Hübnera výstřely do zad, tehdy 35letého skautského vedoucího Jiřího Habu, který kvůli zranění nedokázal opustit stan a podle jednoho z přeživších Radomila Raji chtěl krýt útěk ostatních střelbou z pistole, rozstříleli i se stanem kulometem. Do dalších nehybně ležících vypálili ještě několik ran. Podle Raji dalšímu vraždění zabránil pokyn jednoho z velitelů: „Klid soudruzi, neprasečte, potřebujeme i živé.“

Živé potřebovali komunisté pro další z inscenovaných monstrprocesů, který nemohl skončit jinak než mnohaletými tresty v uranových dolech. Když akce Jizerka, zaměřená na diskreditaci a likvidaci skautského hnutí, skončila, nastalo v Železném Brodě, odkud skauti pocházeli, i v jizerskohorských obcích rozsáhlé zatýkání. Bylo zatčeno 40 lidí. Někteří z nich byli později propuštění. Skauti pak dostali v předem připraveném procesu za nesmyslné trestné činy od pražského soudu mnohaleté tresty, dvacet, deset a osm let v uranových dolech. Mnoho dalších, včetně těžce zraněného Raji či nezletilých chlapců z okolních obcí, kteří skautům poskytli potraviny, muselo do vězení od několika měsíců po dvou a půl roku. Odsouzeným bylo v té době mezi 15 až 20 lety.