„Různé hoaxy a fake news neslouží jen propagandě diktátorských států. Přitahují velkou pozornost a s tím spojenou reklamu; pro dezinformační weby jsou proto velmi dobrým zdrojem příjmů. Metodika přispěje k tomu, aby mezi nimi nebyly peníze daňových poplatníků,“ uvedl Bartoš. Dodal, že je on-line prostředí pro zadavatele reklamy klíčové, zároveň tam však mají nejmenší míru kontroly toho, kde se jejich nakoupená reklama zobrazí.

Metodické doporučení by podle ministerstva mělo zajistit, že se inzerce veřejných institucí zobrazí pouze v médiích, která dostatečně splňují etické nebo žurnalistické standardy. V textu samotného metodického doporučení pak ministerstvo zmiňuje několik způsobů, jak vyhodnotit důvěryhodnost webu.

Podle materiálů ministerstva si zadavatelé reklamy mohou ve formě obchodní podmínky při zadávání veřejné zakázky stanovit konkrétní pravidla, kde se jejich reklama zobrazí. Doporučují k tomu použít projekty monitorující oblast dezinformační scény, hodnoticí kvalitu novinářské práce a projekty poskytující přehled návštěvnosti a konzumace médií. Konkrétně materiály ministerstva zmiňují například projekt MediaRating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, výstupy spolku Nelež a projekty na měření návštěvnosti NetMonitor, MediaProjekt či RadioProjekt.

Zamezit umisťování inzerce veřejných institucí na konspiračních webech je podle ministerstva také důležité kvůli zachování reputace. „Zadavateli by mělo záležet na tom, v jakém prostoru a kontextu se jeho obchodní značka či název nebo jeho produkt prostřednictvím reklamního sdělení zveřejňují,“ stojí v doporučení.