Zakázaná kniha? Teď už se prý situace uklidnila. Jen, jak uvedla „naštvaná matka“ Eva Hrindová, sociolog Petr Hampl „leží v žaludku vládnoucí moci“. Na začátek debaty tak reagovali hosté, mezi kterými byla i zakladatelka hnutí Naštvané matky, na situaci v uplynulých měsících, kdy někteří nebyli novým literárním dílem známého kritika islámu právě nadšeni. Liberecká knihovna například zrušila jeho plánovanou besedu. V Ostravě Hampl se svou knihou Prolomení hradeb neměl problém. A proč je kniha vlastně kontroverzní?

Podle sociologa ale problém je jiný: „Mnozí z těch, kdo se podílejí na jejím zakazování a na tom, že před ní varují, ji nikdy neotevřeli. Dokonce si nedali práci ani s tím, aby si pořádně prohlédli první stránku. Najdete tam podtitulek: Proč západní civilizace podléhá islámu. Kniha je o západní civilizaci, není o islámu, nebo jen okrajově. Někdo vidí klíčové slovo islám nebo si to ani nepřečte. Bojím se, že podstatná část reakcí není na knihu, ale na mě,“ dodal s tím, že si často dělá legraci z různých osobností a pak se lidé domnívají, že kniha nebude mít hloubku. Proto ujistil, že je společenský vědec a knihu se snažil napsat jako solidní.  

Vysvětlil také, co myslí pojmem nová aristokracie, který v Prolomení hradeb používá. „Měla by existovat, a jsou na to data, společenská vrstva tří až pěti procent obyvatel všech západních zemí, která se sestává z lidí, kteří mají významnou roli ve velkých médiích, z lidí, kteří rozhodují o velkých penězích, nemusí to být majitelé peněz, mohou to být manažeři, kteří pracují ve velkých bankách, korporacích a rozhodují o miliardách. Plus jsou tam lidé, kteří mají možnost významně ovlivnit politická rozhodnutí,“ vysvětloval Hampl. Tato vrstva je už konzistentní. Vždy v historii existovaly podobné vrstvy, ale tato už se oddělila od zbytku společnosti. „Přestala patřit k normálním lidem. U nás to ještě není, ale v cizině už se odstěhovala do izolovaných čtvrtí. Už se ani fyzicky nevídá s normálními lidmi. Protože je tato vrstva jiná, dochází logicky ke střetům a napnutím mezi novou aristokracií a zbytkem společnosti,“ uvedl Hampl.

Zmínil i to, že část lidí se k aristokracii snaží přidat, protože mají pocit, že se jim pak povede lépe. Vysvětloval tak rozdíl mezi novou aristokracií – a pražskou kavárnou, což je podle něj vrstva na rozhraní nové aristokracie a těch, kdo se do ní snaží dostat. „Tato sociální vrstva má pochopitelně tendenci se oddělovat od zbytku společnosti. Nejde to fyzicky, ale alespoň názorově. Člověk pak na tom není finančně lépe než sousedi, ale má pocit, že je něco lepšího, že přebírá názory od skutečných osobností a celebrit a může se povyšovat nad svého souseda, který je dělník a volí Zemana,“ popsal.

Petr Hampl představil novou knihu v Ostravě. Foto: Daniela Černá

Hampl upozornil, že zmizela střední třída. Máme novou aristokracii, lidi, kteří se do ní snaží dostat a lidi v exekucích, kteří „už to vzdali“. Mezi tím je zbytek, čemu někdo říká nová nižší třída, což jsou lidé, kteří platí daně, posílají děti do školy a snaží se vše nějak přežít. Moc aristokracie bude podle Hampla slábnout a lidé by se měli na to připravit.

„Já se skutečně hlásím k revoluci a k revolučním situacím. Stejně jako to slovo začal v posledních dvou letech používat Václav Klaus starší, toho si možná všimněte, který byl konzervativec,“ podotkl. „Nebo Trumpův ideolog Steve Bannon, který mluví o revoluci proti globálním elitám,“ dodal s tím, že jde o potřebu radikální společenské změny.

Popisoval, že je potřeba nespokojenost usměrnit. Dokáže si totiž představit, že pokud k tomu nedojde, vznikne chaos. Ve chvíli, kdy začne systém praskat, je podle něj důležité, aby existovali lidé, kteří si budou umět poradit. Řeč byla také o tom, jak by mohla v praxi taková příprava vypadat.

„Ti nahoře“ mají úplně jinou představu o životě

Hampl reagoval také na otázku o populismu a o mizející solidaritě mezi vrstvami. Sociální vrstvy se totiž přestaly promíchávat a v posledních letech nastává „totální oddělenost“.

„Dnes jako sociolog už ve chvíli, kdy je dítě počato, dokážu s vysokou statistickou pravděpodobností říct, jak dlouho bude žít, kolik bude vydělávat, jak bude šťastné a jaké bude mít filozofické názory,“ myslí si Hampl. Zmínil, že dřív měli lidé stejné plány o tom, jak budou žít, vychovávat děti... Jen ten „nahoře“ si mohl dovolit větší byt a dražší auto. Podobnou představu o životě ale měli všichni. „Dnes ‚ti nahoře‘ mají úplně jinou představu o životě. Dnes ten nahoře chce nejen větší auto, ale chce zakázat auta. ‚Ti dole‘ jsou vlastenci, ti nahoře pohrdají vlastenectvím. Ti dole by vychovávali děti tradičně, občas by vrazili i facku, ti nahoře jim naopak vnucují styl extrémně liberální výchovy,“ popisoval s tím, že „ti nahoře“ mají úplně jiný pohled na svět včetně pohledu na imigraci. „Ti nahoře mají pocit, že se bez lidí dole obejdou. Z toho pramení pocit pohrdání,“ dodal.

Hovořilo se i o úbytku maskulinity. Jako příklad přetrvávajících znaků v knize Hampl uvádí fotbalové fanoušky nebo lidi, kteří se umějí poprat v hospodě. „Je normální, že žena je přitahována znaky vyšší třídy, mezi kterými maskulinita už typicky není, na druhou stranu i na těch fotbalových fanoušcích něco je,“ podotkl Hampl.

A jak vychovávat děti, aby byly připravené pro svět, který podle Hampla pravděpodobně nastane? Máme si počkat na novou knihu. Zmínil, že nerozumíme tomu, do jakého světa děti vychováváme. Můžeme děti vychovat jako vlastence a statečné lidi, ale je otázkou, zda budou tyto vlastnosti vůbec potřebovat. „V tuto chvíli nedokážu říct, do čeho vychovávat dítě. Bojím se, že změny přijdou rychleji, než dospějí děti, kterým je pět let. To není otázka padesáti let, ale deseti, patnácti let a možná i méně,“ dodal.

Konvička: „Budu se ucházet o senátorské křeslo za Ostravu-jih“

V průběhu besedy přišel i speciální host. Za potlesku z publika vystoupil Martin Konvička. Petr Hampl uvedl jeho vystoupení konstatováním, že mají za sebou společné hodiny a hodiny debat.

„My jsme se s Petrem před dvěma lety plni mladického optimismu domnívali, že s Blokem proti islámu pohneme dějinami a posuneme republikou. Otázkou je, zda se to stalo, nebo nestalo. Rozhodně jsme ve standardní politice neuspěli. Můžeme si trošičku připsat ale zásluhu, že Česko není v situaci jako Německo, Rakousko, Anglie,“ uvedl Konvička a pochvaloval si, že máme prezidenta Zemana. Připomenul, že je rodák z Opavy a do deseti let vyrůstal v Ostravě-Hrabůvce.

„Co nevíte a co vám chci jako prvním sdělit – že se budu ucházet o senátorské křeslo za Ostravu-jih pod značkou Nezávislých,“ sdělil. Nemyslí si, že pokud dostane důvěru, zachrání svět. „Voliči budou mít jednoduchou volbu – buď zvolí zase standardní politiky za ANO, ČSSD, ODS a ti si s vámi opět vytřou prdel – nebo zvolí někoho, kdo možná není standardní politik, ale komu můžete věřit,“ ujistil Konvička.

Podotkl, že problém je, že lidé do Senátu nevolí, protože si myslí, že je na nic. Sám se domnívá, že opravdu tak trochu na nic je, ale pozor, přeci jen rozhoduje o důležitých věcech. „To, co se v posledním roce v Senátu děje a co možná nevíte, je, že socialisticko-aňácká volební mašinerie v podstatě válcuje jeden dobrý návrh za druhým,“ řekl Konvička s tím, že momentálně je připravován zákon, který by znemožnil hlasovat o členství v EU a v NATO.

Martin Konvička oznámil kandidaturu do Senátu. Foto: Daniela Černá

První dotaz z publika se věnoval budoucnosti Evropské unie. I s ohledem na komunikaci lidí na sociálních sítích. A zda by mohly mít úspěch jiné celky než je právě EU. Hampl zmínil, že největší civilizační posun nastal v době, kdy ještě nebyly národní státy. „Pokud má mít Evropa budoucnost, není to snad ani o národních státech, ale možná i o menších celcích,“ podotknul Hampl. Sám věří ve vývoj lokálních ekonomik.

Z publika se ozval i tento názor. „Jsem rád, že jsem přišel na dnešní debatu, ačkoli s vámi hluboce nesouhlasím. Těším se na senátní volby. Věřím, že budete poražení, nevyhrajete,“ vzkázal směrem ke Konvičkovi s Hamplem.

Nejdřív reagoval Petr Hampl. Upozornil, že už svou knihou chtěl vyvolat debatu a proto by rád slyšel argumenty. Reagovala i Hrindová. „I já jsem pod útokem různých hejtrů, kteří říkají: Vy jste fašistka, nacistka. Teď mě jeden pobavil, že jsem mužatka. To jsem nechápala. Vždycky jim slušně říkám, že když mi říkáte, že jsem fašistka, a zastávám se i Petra a Martina, tak mi napište, dejte mi citát Petra Hampla, Martina Konvičky nebo můj, který dokládá, že máme fašistické postoje. Chci ten citát nebo dokumentaci takového chování. Doteď nikdo nebyl schopen nic takového doložit,“ reagovala Hrindová s tím, že to vystihuje úroveň debaty. „To není debata, to je plivnutí domovní důvěrnice. Pokud nemáte něco k věci, debata smysl nemá.“

Eva Hrindová na besedě v ostravském Knihcentru. Foto: Daniela Černá

Dotyčný se ale nedal: „Jste demagogové, máte procento pravdy, problémy jsou, ale přeháníte to. Štvete proti sobě lidi. Uvidíme, kdo zvítězí!“ vzkázal a chystal se k odchodu. Z publika se pak také ozvalo: „Pane, vy, co odcházíte, přijeďte do Švédska! Pozval bych vás do Rinkeby, nechal bych vás tam přes noc, uvidíme, co budete povídat druhý den. Co vy na to?“

Martin Konvička pak zmínil, že jde o nádhernou ilustraci toho, jak je kavárna „mimo“. Mladí lidé se podle něj prý domnívají, že kritici situace nic nevědí, ale to je právě omyl. Řeč byla také o tom, jak mizí konzervativní pravice. A beseda finišovala autogramiádou.

Sluší se zmínit, že už na začátku debaty Hrindová mj. upozornila: „Nastal čas na nějakou pořádnou antifeministickou knihu. Doufám, že se jí brzy od nás dočkáte.“

Na besedě s Petrem Hamplem v ostravském Knihcentru. Foto: Daniela Černá