„Ženy v současnosti tvoří 44 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR. Zároveň tvoří 56 procent studujících všech vysokých škol a 61 procent jejich absolventů a absolventek. Přes výše uvedené skutečnosti zůstávají nadále výrazně podreprezentovány v rozhodovacích pozicích,“ uvedli autoři plánu.

V sedmnáctičlenné vládě jsou tři ministryně. V parlamentu připadá ženám necelá pětina křesel, v zastupitelstvech měst a obcí 27 procent. V představenstvech firem mají 12 procent míst, ve firmách obchodovaných na burze devět procent řídicích pozic. Podle autorů tak Česko patří v EU k zemím s nejnižším podílem žen na rozhodování.

Vláda by měla podle plánu do konce roku znovu dostat návrh zákonných pravidel, podle nichž by ženám či mužům na kandidátních listinách připadlo aspoň 40 procent míst. Loni kabinet volební novelu s kvótami odmítl. Nyní by se pozitivní opatření mělo týkat parlamentních, krajských i evropských voleb.

Kvóta podle autorů nemá jednu skupinu zvýhodnit, ale má zajistit rovný přístup. „Ženy a muži nemají v politice stejnou startovací čáru. Vyššímu zapojení žen do politiky brání řada viditelných i neviditelných bariér,“ uvádí plán. Poukazuje na netransparentní sestavování kandidátních listin, předsudky i rozdílné hodnocení žen a mužů či „patriarchální model rodiny“.

Do konce letoška by měla vzniknout i analýza volebních kampaní. Má se zaměřit hlavně na výskyt stereotypů. Vzniknout by měl také návod pro politické strany, aby političkám daly víc prostoru.