Jak je známo, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy, aby tam ukázal svůj „plán vítězství“. Ten chce 12. října prezentovat také v Německu, na základně Ramstein. Podle deníku The Times se jeho vítězný plán podobá spíše nákupnímu seznamu nebo listu požadavků a v USA s ním neuspěl. Dostal pouze slib, že Biden pošle Ukrajině zbraně v hodnotě osmi miliard dolarů, včetně jedné baterie protivzdušných systémů Patriot, dalšího výcviku pro piloty F-16, dronů, protivzdušných střel a také nově kluzákových pum.
We are preparing for the 25th Ramstein meeting on October 12, which will be the first to take place at the leaders’ level.
— Volodymyr Zelenskyy / ????????? ?????????? (@ZelenskyyUa) October 5, 2024
We will present the Victory Plan—clear, concrete steps towards a just end to the war. The determination of our partners and the strengthening of Ukraine are… pic.twitter.com/NKhFZM2EgX
Jakou měsíční apanáž by měla dostávat manželka prezidenta České republiky?Anketa
Ať už Zelenskyj za pět dní dopadne jakkoliv, jsou tací, kteří chtějí změnit Bidenův názor a dotlačit ho k tomu, aby Ukrajině poskytl mnohem, mnohem více. Tito lidé se podepsali pod otevřený dopis, který vyšel v médiu Kyiv Independent. Ve svém apelu zmiňují, jak jsou ukrajinská města bombardována střelami a drony a jak ukrajinští vojáci čelí „hrůze kluzákových pum odpálených z ruského území“. Tvrdí, že rozumí tomu, že jako prezident země, která je jako jediná ze západní koalice schopná poskytnout „důvěryhodnou a přesvědčivou“ odpověď na agresi Moskvy, byl Biden od začátku opatrný, aby se vyhnul scénáři, který by vedl k eskalaci. „Za několik měsíců uplynou tři roky od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Nyní se nám zdá jasné, že z vojenských i politických důvodů již tento nejhorší scénář nenabízí vedení Moskvy žádnou výhodu. Právě naopak,“ píší podepsaní.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Z těchto důvodů si myslíme, že by pověst vašeho vedení, kterou máte od 24. února 2022, utrpěla, pokud v konečných měsících neobnovíte západní spojenectví tím, že podpoříte následující,“ snaží se podepsaní apelovat na končícího více než osmdesátiletého prezidenta, který už oznámil, že se nebude znovu ucházet o funkci.
Fotogalerie: - Páteční sněmovna
Seznam požadavků je pak ještě ambicióznější než Zelenského „nákupní list“. V prvním bodu se shoduje, podepsaní chtějí, aby Biden povolil útoky západními zbraněmi na vojenské a logistické cíle na území Ruské federace. Kromě toho ale pro Ukrajinu požaduje 300 tanků Abrams a 1000 vyřazených bojových vozidel pěchoty Bradley. A také finanční podporu od zemí koalice Ramstein. Dodejme, že tanky Abrams nejsou u Ukrajinců příliš oblíbené. Vyžadují údržbu, které Ukrajinci nejsou schopní, mají velkou spotřebu paliva a jsou také těžší než sovětské a postsovětské modely T, tudíž na Ukrajině zapadají do bláta. Každý tank se také musí upravit protidronovou klecí.
Dále podepsaní požadují opětovný vznik Koordinační komise pro multilaterální kontrolu exportu, která by měla zamezit exportu zbraní a technologií dvojího použití do Číny, Ruska, Íránu, Severní Koreje, Běloruska a Ázerbájdžánu, stejně jako tomu bylo během studené války.
A signatáři chtějí rozšíření NATO z oblasti severního Atlatiku na celý svět. Nově by do NATO měla být přijmuta Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Filipíny a „jakákoliv demokratická země, která projeví zájem o přijetí“. Například Argentina.
Pod peticí je několik desítek podpisů. Ze známějších například bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges, který proslul svými naprosto mylnými předpověďmi ohledně války na Ukrajině, věštil například úspěch ukrajinské protiofenzivy v roce 2023. Pod petici se také podepsal Andrius Kubilius, bývalý premiér Litvy. Celkově je mezi podepsanými velký podíl osobností z Pobaltí, např. Taavi Rõivas, bývalý premiér Estonska.
Mezi podepsanými je ale i několik českých politických představitelů. Jednak poslanec Martin Exner za STAN, místopředseda výboru pro bezpečnost, který se označuje za eurofederalistu. Pak jediná pirátská europoslankyně, Markéta Gregorová. A nakonec David Smoljak, senátor, předseda komise pro evropské záležitosti v Senátu a velký bojovník za „nezávislost České televize“. Kromě nich petici podepsal také Pavel Havlíček z institutu AMO, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček a exposlanec a exdiplomat Martin Svárovský.
Pokud jde o aktivní politiky, mezi podepsanými jsou zástupci celkem dvanácti zemí. Zajímavé je, že pod petici se nepodepsal ani jeden francouzský či německý europoslanec či poslanec. Mezi podepsanými se také velice často vyskytuje přídavné jméno „bývalý“.
Nad výzvou kroutí hlavou bezpečnostní expert a bývalý šéf vojenských zpravodajců generál Andor Šándor. „Když jste zmínil generála Hodgese, který před nějakou dobou sám veřejně přiznal, že ve všem, co na Ukrajině předvídal, se mýlil. Obávám se, že i tento postup, který ti lidé požadují po Bidenovi, nebude mít už velký význam. Vždycky jsem říkal, že Ukrajině pomáháme pomalu a málo a teď je otázka, zda a za jak dlouho by tanky přišly, za jak dlouho by se je Ukrajinci naučili ovládat, jak dlouho by trvala celá logistika, aby do té doby ukrajinská armáda nezkolabovala na frontě. Kdyby s takovým plánem přišli před rokem nebo rokem a půl, považoval bych to za skvělý nápad, který může konflikt změnit. V tuto chvíli se obávám, že by to bylo pozdě,“ konstatuje.
„Kromě toho nevím, jak by to bylo finančně zajištěné, protože by to stálo nemalé peníze. Joe Biden před návštěvou Zelenského v Bílém domě odsouhlasil pomoc ve výši 8 miliard dolarů, která měla Zelenskému říct, aby si ani nahlas neříkal, že chce povolit použití raket s dlouhým dosahem k ničení cílů v hloubce ruského území. Jestli měsíc před americkými volbami Joe Biden udělá takovéto rozhodnutí, kdy se musí maximálně koncentrovat na Blízký východ a hlavně nic nepokazit Kamale Harrisové, to si nejsem jistý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Andor Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Andorem Šándorem?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
BPN
