Prospěla by české demokracii korespondenční volba občanů ze zahraničí?Anketa
V březnu letošního roku rada a parlament dosáhly dohody o rozšíření využívání digitálních nástrojů v oblasti práva obchodních společností EU a před nedávnem vstoupily v platnost také balíčky týkající se digitálních služeb, ať už to byl Akt o digitálních službách či Akt o digitálních trzích.
Tím to však ani zdaleka nekončí. „Evropská unie aktivně usiluje o zdokonalení digitálního prostředí ve prospěch všech Evropanů. Náš digitální život musí být bezpečný a snadný a respektovat základní svobody,“ znělo z Bruselu, zatímco se tam v uplynulém roce řešil také o akt o datech a akt o umělé inteligenci.
Fotogalerie: - Svobodně do eurovoleb
Zaznívají však názory, že zatímco americké firmy se takovému množství legislativy dokážou rychle přizpůsobovat a „probruslit“ mezi nimi, ty evropské končí zahlcené byrokracií, dle studie profesorky práva Anu Bradfordové má však Evropa hlavní problémy ukryté zcela jinde.
Studie, na niž upozornil analytik Giorgos Verdi, poukazuje, že Evropa byla v problémech už v době, kdy evropská regulace v oblasti technologií neexistovala. „Téměř dvě desetiletí však evropská digitální ekonomika regulována nebyla. A přesto EU nebyla schopna vychovávat společnosti jako Microsoft nebo Apple,“ shrnul Verdi.
2/??The 7 largest US tech firms have a combined market value of $12 trillion. Europe's 7 largest tech firms are valued at $705 billion. That's 20 (!) times lower than their American counterparts. pic.twitter.com/RfeLBvW6OY
— Giorgos Verdi (@giorgosverdi) May 7, 2024
Bradfordová upozornila, že zatímco Američané zvolili přístup tvrdící, že přísnější regulace digitální ekonomiky nevyhnutelně ohrožuje inovace a podkopává technologický pokrok, Evropská unie si zvolila jinou cestu a digitální ekonomiku „reguluje přísnými předpisy o ochraně osobních údajů, antimonopolními předpisy, předpisy o moderování obsahu a dalšími digitálními předpisy, jejichž cílem je formovat vývoj technologické ekonomiky směrem k evropským hodnotám v oblasti digitálních práv a spravedlnosti“.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Souvislost mezi digitální regulací a technologickým pokrokem je však dle ní podstatně složitější, než jak se dosud domnívala veřejná diskuse, američtí zákonodárci, technologické společnosti i někteří vědci a vzestup amerického technologického byznysu měly zažehnout zcela odlišné skutečnosti, které EU doposud nebyla schopna napodobit.
Co tedy stojí za neúspěchem Evropy? Bradfordová boří hned hlavní pilíř Evropské unie, když tvrdí, že jednotný trh „neexistuje“, ale je jich 27. „A pro inovátory je těžší škálovat, když se musíte vypořádat s 27 kulturami, 27 správními orgány a 24 úředními jazyky,“ vysvětluje Verdi.
Právě jednotný trh je přitom to, co Brusel považuje za svůj největší úspěch. „Jednotný trh EU, který vznikl v roce 1993, je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Zaručuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu na celém území EU – tzv. ‚čtyři svobody‘. Dále umožňuje občanům EU žít a pracovat kdekoli v EU a poskytuje jim lepší pracovní příležitosti,“ píše se na stránkách Rady EU.
Fotogalerie: - Euroloterie
Studie si také všímá, že zatímco se evropské technologické start-upy se při financování obvykle spoléhají na banky, které se vyhýbají riziku, americké technologické start-upy se spíše naopak spoléhají na rizikový kapitál a zatímco americký režim umožňuje nový začátek v případě selhání projektu, evropské zákony o úpadku „bývají nemilosrdné“, či na imigrační zákony, které dle Verdiho „vyhánějí talenty“. Upozornil, že za významným úspěchem amerických firem stojí lidé z Indie, Kanady, Izraele, Spojeného království, Číny i několika zemí EU včetně Německa, Francie či Irska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
pikapi
