V Litvě před časem otevřeli diplomatickou kancelář Tchaj-wanu a Čína dává najevo, že se jí to ani trochu nelíbí, neboť ostrov považuje za svou provincii, jen dočasně odtrženou od kontinentální Číny, Hněv čínských komunistů už začaly pociťovat i německé firmy, které stejně jako ty litevské patří do EU. Německé firmy proto teď začaly na litevskou vládu tlačit, aby se s Čínou udobřila.

Německo-baltská hospodářská komora požádala vládu ve Vilniusu, aby se pokusila znormalizovat vztahy s Čínou. Mezi oběma zeměmi panují velmi napjaté vztahy od okamžiku, kdy na svém území nechala Tchaj-wan otevřít diplomatickou kancelář, a to jako samostatná země, nikoli jako jedna z čínských provincií. To se Pekingu ani trochu nelíbí. Litevským firmám proto zarazil přístup na čínský trh. Čínští komunisté tím zasáhli i Německo, resp. německé investory, kteří v Litvě rozjeli své podnikání. Tito investoři teď vládu žádají, aby vláda pobaltského státu dospěla s Čínou k nějakému smíru, aby obchod mohl opět proudit.

„V započatých projektech nelze pokračovat, protože potřebné komponenty již nejsou z Číny k dispozici. Díly pro výrobu již není možné dovážet a hotové výrobky z Litvy naopak nelze do Číny dodávat,“ uvedli v prohlášení určeném litevské vládě představitelé Německo-baltské hospodářské komory Kęstutis Bagdonavičius a Florian Schroder, kteří zároveň varují před zavíráním závodů.

O žádosti Německo-baltské hospodářské komory informují litevské zpravodajské servery. Českým čtenářům jejich informace zprostředkoval např. server Novinky.cz.

• Další informace naleznete zde

„Jménem všech našich členů vyjadřujeme naději, že bude urychleně nalezen konstruktivní způsob obnovení litevsko-čínských hospodářských vztahů,“ píše se dále v dopise.

Litevská vláda situaci řeší a upozorňuje, že by se jí mohlo dostat podpory od celé EU, která by mohla na Čínu vyvinout protitlak. Jenže EU jako celek zatím nenašla shodu na tom, jak na čínský bojkot litevského zboží reagovat.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v rozhovoru pro Die Zeit v obecné rovině uvedla, že Německo musí dbát na své ekonomické zájmy a neuzavírat si cesty na veliký čínský trh. Zároveň ale Německo musí ctít zásadní hodnoty. Annalena Berabock tvrdí, že tyto dvě věci nejsou v protikladu.

„Nemůžeme a nechceme přerušit naše vazby na tento obrovský trh. Dlouhodobá úspěšná hospodářská spolupráce však vyžaduje dosažení porozumění ohledně společných hodnot a standardů, jinak dochází k nerovnováze. Představa, že je možné s některými zeměmi mluvit pouze o hospodářské politice a jiné problémy ze vztahů vyloučit, prostě v globalizovaném světě nefunguje. Hodnoty a ekonomické zájmy nejsou v rozporu; toto rozlišení je slepá ulička,“ uvedla německá ministryně zahraničí.

Nepotěší tak předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila, který právě ve vztahu k Číně nabádal k uplatňování havlovské politiky prosazování lidských práv a odmítal pouhé „počítání grošů“.

• Celý rozhovor naleznete zde

Svou vlastní roli vidí paní Baerbocková v tom, aby jako ministryně spojila ekonomické, sociální i ekologické otázky do jednoho celku a se zahraničními partnery je řešila jako jedno komplexní téma, nikoli každou z nich zvlášť.