Jan Kysela naznačil, že jej s prezidentem čeká zřejmě budoucí spolupráce: „Zatím to tak vypadá. Záleží to samozřejmě primárně na panu prezidentovi, v jaké míře si může myslet, že mu můžu být nějak k užitku. Zatím to vypadá, že vzniká takový útlý tým, řekněme, externích poradců, protože to mají být asi nějaké dost drobné úvazky vázané na naše jiná zaměstnání,“ uvádí.

Jeho agenda by zahrnovala záležitosti spojené s Ústavu: „Každý z těch poradců bude mít nějakou agendu. V mém případě to je asi agenda vcelku nasnadě, to znamená související s Ústavou. Což by teď v téhle aktuální fázi mohlo spočívat v určité pomoci s organizací procesu výběru kandidátů na post soudců Ústavního soudu. Ale můžou to být v zásadě i otázky, o kterých mluvíme,“ dodává Kysela.

Následně popsal, čím jej Petr Pavel oslovil: „Oslovil mě tím, že pakliže poměrně dlouhou dobu kritizujete konkrétní prezidenty republiky za to, jak si počínají, a pak máte možnost, aspoň já jsem ji tak pochopil, ovlivňovat svým způsobem, jak si bude počínat ten další prezident republiky tak, aby ten úřad do jisté míry odkouzlil, aby ten úřad vměstnal zpátky do Ústavy, do textu Ústavy nebo do ústavního systému, tak mi připadá, že je to dost atraktivní pozvánka.

Současně související i s tím, že tušíte, že přece jenom ten předchozí kandidát není asi úplně nejkovanější v otázkách tohohle typu, o kterých my mluvíme, protože jeho životní dráha byla úplně jiná. Takže pokud hledá někoho k tomu, aby mu umožnil být dobrým prezidentem, tak je to pro mě lichotivá nabídka, lichotivá výzva. Záleží samozřejmě na tom, jestli se časem nerozejdeme v té představě, co to znamená být dobrým prezidentem,“ říká Kysela.

V takovém případě se velmi problematickou může - jak se již v minulosti ukázalo - jevit z veřejně dostupných zdrojů prokazatelná dlouhá a pevná vazba Jana Kysely na Senát.

Zde má mít velký vliv na předsedu Miloše Vystrčila, který nemá právnické vzdělání. Dokonce mu tu někteří přezdívají „Vystrčilův profesor“.

Kysela je s horní parlamentní komorou spojen dlouhodobě a je to historie spojená především s bývalým předsedou komory Petrem Pithartem.

Kysela působí jako tajemník senátní komise pro Ústavu (její přesný název se v průběhu času mírně proměňoval, stále se ale jedná o stejnou komisi) podle oficiálního životopisu na stránkách Právnické fakulty UK od roku 1998 doposud.

Pithart byl v té době členem komise a místopředsedou Senátu. Komise pro Ústavu byla jeho hlavním odborným „hřištěm“ až do konce Pithartova senátorského působení. Kysela s Pithartem se znají z Právnické fakulty UK. Jan Kysela ji vystudoval v letech 1993-1998, kdy tam Petr Pithart po neúspěchu ve volbách 1992 přednášel a vedl katedru politologie a sociologie. Místo si ponechal i jako předseda Senátu, vedoucím katedry byl do roku 2011, kdy ji předal právě Janu Kyselovi. Ten na katedře působí již od roku 2001, kdy dokončil studium doktorského programu.

2014: Jan Kysela a Petr Pithart byli společně pozváni k Václavu Moravcovi

Profesor Kysela je vedoucím katedry doposud. „Společně se svými kolegyněmi a kolegy usiluje o to, aby toto pracoviště bylo v dobrém smyslu pozoruhodné,“ stojí v oficiální webové prezentaci katedry. Docent Petr Pithart je stále veden jako externí spolupracovník katedry.

V případě spojení Kyselovy funkci s jeho spoluprací s prezidentem by mohlo dojít ke střetu zájmů jako se tomu stalo v případě Vojenské nemocnice, kde byl v roce 2021 hospitalizován tehdejší prezident Miloš Zeman. Kysela jako tajemník senátní komise pro Ústavu a parlamentní procedury a hlavní iniciátor aktivace článku 66 Ústavy o zbavení prezidenta pravomocí tehdy prohlásil, že „prezident Zeman může přijmout demisi jen osobně, pobyt v ÚVN podvazuje jeho schopnost být prezidentem“

Ve flagrantním střetu zájmů se v celé této kauze Kysela ocitl tím, že zároveň pomáhal formulovat odpověď ÚVN na dopis Senátu s dotazy na stav pana prezidenta. V případě angažmá na Hradě by se tedy měl zdržet dalších veřejných komentářů a zvážit odchod ze své úřednické senátní pozice. Na situaci upozorňoval tehdejší ministr vnitra Michal Hašek (ČSSD).