Tři dny dopředu je nutné vytvářet výkazy práce o tom, co má kdo například dělat. Tohle platí od října? Na co narazili mnozí, kteří chtěli takto pracovat dál, bylo, že mají vysoké daně, nevyplatí se jim na DPP nebo DPČ. Za to už prostě nevstanou ani od stolu. „Ve svém věku už se mi to nevyplatí,“ podotkla paní Zdenka, které je osmačtyřicet let, zaměstnání střídala tak, že v této chvíli měla asi šest dohod o provedení práce, a tak je bleskově zrušila a šla raději pracovat na IČO, to je samozřejmě daleko menší problém, protože pak si všechno může přeci každý zaplatit naprosto sám. Pokud s tím není spokojen, tak třeba může hledat zaměstnanecký pracovní poměr.
„Tak ať nám zaměstnavatelé zaplatí život, ať za mě zaplatí důchod!“ už bouchla do stolu samoživitelka Kateřina z Moravy. „Neprokážete příjem. To není normální zaměstnanecký poměr,“ vzkázala. „Když jsem dělala kdysi v Hrušce, tak jsem měla více peněz, bylo mi to jedno. S dohodou se dá strašně manipulovat. Přítelkyně od Marka byla také na dohodě v cukrárně a říkala, že bude chodit na 8 hodin do práce a pak na druhý den jí řekli: vůbec vás nepotřebujeme. Jenže ona počítala s tím, že bude mít normální práci. Vymetli s ní a neměla nic. Člověk chce normální práci. Protože jinak s ním akorát manipulují,“ dodala.
„Zbytečné papírování! To jsem si ani nemusela číst?“ zeptala se velmi udiveně vedoucí jedné z moravských společností, která si právě uvědomila, že si pod šanonem s lejstry zapomenula luxusní mobil, a ten už jí samozřejmě nevkusně blikal. Pracuje ve firmě jako personalistka desítky let, a tak ji hned tak nějaké nové nařízení státu nerozhodí. Spořádaní daňoví poradci samozřejmě čekají až na konec roku.
„Tak přece nemůžou furt makat na tom samém, ne. To musí mít každý dohodu u jiných lidí a pak je to klídek,“ vyjádřil se dělník u stroje. Umýval holínky v dost blátivém terénu s tím, že nezapomenul nadávat, jak mu zase stahovací okénko nefunguje, a tak ho cloní nějakým papírem, který sehnal u cesty. Samozřejmě už se těší, že si na zimu trochu odpočine.
Nové povinnosti, nové informace a těch je tolik, že když je začne obyčejný laik číst, má po dvou odstavcích dost. A jaké mívají dotazy firmy nebo zaměstnavatelé? „Změny v systému dohod o provedení práce byly motivovány mimo jiné zlepšením podmínek zaměstnanců, kteří na ně pracují. Bohužel, jak se zatím zdá, důsledky jsou v mnoha případech spíše opačné…,“ uvažuje firemní sociolog Vojtěch Bednář.
Narazí totiž rychle ti, kteří přesně tímto způsobem u různých zaměstnavatelů pracují. „Dohody nejsou regulérní instrument zaměstnávání. Vůbec. Používají se u krátkodobé práce, práce na konkrétních úkolech, ale třeba také brigádní práce prakticky kdekoli, jak pokud jde o studentské, tak ostatní brigády, v sezónních pracech a podobně. Rozhodně ne pro dlouhodobé zaměstnávání, a pokud ano, pak je to chyba těch, kteří je využívají, ne dohod samotných. Pro to, k čemu mají sloužit, je nejdůležitější jednoduchost, flexibilita a snadnost jak sjednání, tak zrušení,“ uvedl. „Vše komplikují sezónní práce, takže je možné, že některé typy profesí se už v brigádní formě nebudou vyhledávat a fakticky zmizí,“ dodal.
A co je plus a co omezení?
Samozřejmě jde o úhel pohledu. „Pro zaměstnance může být plusem nutnost rozvrhovat práci, takže ví, kdy přesně bude potřeba. Pro zaměstnavatele je ale totéž problém, a to hlavně tam, kde je reálný výkon práce závislý třeba na počasí nebo na vlivech, které se obtížně předpovídají. Mediálně tolik diskutovaný nárok na dovolenou se také jeví jako snaha vytvořit pozitivní prostředí zaměstnancům, jenže v rozsahu, ve kterém vzniká, už se snad kromě zemědělství ve sklizni pohybují spíše běžné pracovní smlouvy. Je to tedy těžké...,“ přemýšlel Bednář.
Snaha státu mít větší kontrolu je stále ve hře
Lidé se problematikou dost zabývají. Samozřejmě kdo pracuje jako OSVČ nebo zaměstnanci na plný úvazek mají úplně jiné starosti. Přesto, rádi by si třeba přivydělali, protože ceny všeho stoupají a stoupat budou. A co je hlavní změna u DPP a DPČ? „My vidíme DPP/DPČ jako pomocný instrument pro zaměstnávání na krátkou dobu a pro specifické práce. Současné změny jsou spíše komplikací formálního charakteru, která přidělává množství administrativy a benefity pro zaměstnance jsou sporné hlavně proto, že pokud je budeme brát skutečně realisticky, měli by lidé, na které dopadají, být zaměstnaní jiným způsobem. Jinak je to snaha státu mít nad tímto způsobem zaměstnávání větší kontrolu...,“ zhodnotil.
Bude záležet na těch, kdo práci zadávají
Tento způsob přivýdělku jistě rády využívají ženy na mateřských dovolených nebo senioři, případně i lidé, kteří mají zásadní zdravotní problémy. A jestli novinky omezí pracovní možnosti? „To je právě problém, je to možné a bude to záviset na zaměstnavatelích a na konkrétní implementaci změn do praxe,“ dodal.
Situace na trhu práce obzvlášť může být docela zábavná, pokud se vás ovšem netýká. Všude jsou nabídky, když se konkrétně zeptáte, tak nikdo vlastně nikoho nepotřebuje a odkážou na webové stránky nebo personalistu, případně vedoucí, která nepřijde nikdy. Pokud člověk existenčně zaměstnání potřebuje, často pracuje i s myšlenkou, jestli se nevyplatí najmout profesionální agenturu, aby práci našel. „Situace na trhu práce je z našeho pohledu velice nejistá. Řada firem má v současnosti zastavený nábor nových zaměstnanců a své stavy nechávají „driftovat“ na přirozené fluktuaci; to jest, že postupně ubývají o lidi, kteří třeba odcházejí do důchodu. Na druhé straně stále velmi zásadně chybějí specialisté prakticky ve všech oborech. Firemní sociolog také připomíná, že panuje zejména v průmyslových oborech obrovská nejistota. „Když to všechno sečteme, na jednu stranu je mnoho nabídek, na stranu druhou ochota zaměstnávat klesá...,“ uvedl.
O šedé ekonomice asi hovořit nemusíme. Ovšem lze předpokládat, že experti v oblasti pracovněprávních vztahů přijdou s nějakou náhradou nebo všechno vlastně zůstane tak, jak je, ať si s tím poradí trh? „To je otázka, na kterou asi nedovede odpovědět nikdo. Já osobně bych rád věřil tomu, že si politici uvědomí, že flexibilní nástroj pro krátkodobou práci potřebují, a nějakým způsobem dohody opět upraví,“ uzavřel.
Pro rok 2023 byl limit na dohody o provedení práce 17 300, respektive 103,80 Kč hrubé mzdy za hodinu práce. Můžeme si pak také dál přečíst o tom, kolik procent z toho si pak sám zaměstnanec musí uhradit, pokud si ho ovšem ten, kdo vůbec dohodu někdy podepsal, zapamatuje.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.