Glenn Diesen je norský politolog, studoval ale po celém světě. Ekonomii v Austrálii na Univerzitě v Sydney, ruský jazyk na Petrohradské státní univerzitě. V Austrálii studoval také mezinárodní vztahy a doktorát z politiky a mezinárodních vztahů má pak společný, jednak z Macquarie univerzity v Austrálii a z Volné amsterdamské univerzity. Jeho dizertační práce byla na téma Mezidemokratické bezpečnostní instituce a bezpečnostní dilema: Vztahy EU a NATO s Ruskem po pádu Sovětského svazu. Patří ke kritikům NATO a USA. Objevoval se i na anglickojazyčné televizi Russia Today. Zřejmě z těchto důvodů je obviňován, že šíří ruskou propagandu. Jeho knihu Válka na Ukrajině a euroasijský světový pořádek pochválil například velmi známý politolog profesor Mearsheimer.

O jeho postojích může svědčit například tento příspěvek na sociální síti X: „Bez měkkého veta v institucích používají státy vojenskou sílu jako tvrdé veto:

– Po studené válce bylo Rusko vyloučeno z hlavních evropských institucí. Evropa by byla organizována v rámci NATO a EU a jejími členy by nakonec byla celá Evropa s výjimkou Ruska jako největšího evropského státu. Tehdy jsme se řídili heslem, že Rusko nemá právo veta vůči našim institucím. Nyní bylo Rusko z Evropy ‚odstraněno‘. Co by se mohlo pokazit?

– Ukázalo se, že neumožnit Rusku hájit své životně důležité bezpečnostní zájmy institucionálním hlasem nevede k tomu, že by se Rusko vzdalo svých národních bezpečnostních zájmů. Má to za následek, že Rusku zůstává pouze vojenská možnost. Pokud by USA neměly možnost vyjádřit se k umístění ruských zbraňových systémů a vojenských základen v Mexiku, pak by USA použily svou armádu jako tvrdé veto. To neznamená, že vojenské akce jako veto jsou „legitimní“, ale je to realita, kterou je nebezpečné ignorovat.

– Velmoci dostaly právo veta v Radě bezpečnosti OSN, aby mohly blokovat spíše hlasováním než vojenskou silou. Odstranění práva veta nezmění jejich ochotu hájit strategické zájmy, pouze jim poskytne méně a nebezpečnějších nástrojů.