Glenn Diesen je norský politolog, studoval ale po celém světě. Ekonomii v Austrálii na Univerzitě v Sydney, ruský jazyk na Petrohradské státní univerzitě. V Austrálii studoval také mezinárodní vztahy a doktorát z politiky a mezinárodních vztahů má pak společný, jednak z Macquarie univerzity v Austrálii a z Volné amsterdamské univerzity. Jeho dizertační práce byla na téma Mezidemokratické bezpečnostní instituce a bezpečnostní dilema: Vztahy EU a NATO s Ruskem po pádu Sovětského svazu. Patří ke kritikům NATO a USA. Objevoval se i na anglickojazyčné televizi Russia Today. Zřejmě z těchto důvodů je obviňován, že šíří ruskou propagandu. Jeho knihu Válka na Ukrajině a euroasijský světový pořádek pochválil například velmi známý politolog profesor Mearsheimer.
O jeho postojích může svědčit například tento příspěvek na sociální síti X: „Bez měkkého veta v institucích používají státy vojenskou sílu jako tvrdé veto:
– Po studené válce bylo Rusko vyloučeno z hlavních evropských institucí. Evropa by byla organizována v rámci NATO a EU a jejími členy by nakonec byla celá Evropa s výjimkou Ruska jako největšího evropského státu. Tehdy jsme se řídili heslem, že Rusko nemá právo veta vůči našim institucím. Nyní bylo Rusko z Evropy ‚odstraněno‘. Co by se mohlo pokazit?
– Ukázalo se, že neumožnit Rusku hájit své životně důležité bezpečnostní zájmy institucionálním hlasem nevede k tomu, že by se Rusko vzdalo svých národních bezpečnostních zájmů. Má to za následek, že Rusku zůstává pouze vojenská možnost. Pokud by USA neměly možnost vyjádřit se k umístění ruských zbraňových systémů a vojenských základen v Mexiku, pak by USA použily svou armádu jako tvrdé veto. To neznamená, že vojenské akce jako veto jsou „legitimní“, ale je to realita, kterou je nebezpečné ignorovat.
– Velmoci dostaly právo veta v Radě bezpečnosti OSN, aby mohly blokovat spíše hlasováním než vojenskou silou. Odstranění práva veta nezmění jejich ochotu hájit strategické zájmy, pouze jim poskytne méně a nebezpečnějších nástrojů.
– Morální postoje příliš zjednodušují a otupují složité problémy na otázku, co je správné a co špatné, což dává jen málo prostoru pro nuance a zdravý rozum. Rutteho nezamýšleným vzkazem Rusku je, aby se zmocnilo veškerého strategického území Ukrajiny a zbytek zničilo, protože NATO se po válce přesune na to, co zůstane.“
Without a soft veto in institutions, states use military power as a hard veto:
— Glenn Diesen (@Glenn_Diesen) October 4, 2024
- After the Cold War, Russia was excluded from the main institutions of Europe. Europe would be organised under NATO and the EU, and eventually all of Europe would be members except Russia as the… pic.twitter.com/HRJuyxDYsj
Diesen stejně jako řada dalších politologů natáčel videa, kde diskutoval s hosty. Před pár dny mu byl ale bez varování zrušen jeho kanál na YouTubu. Diesen to považuje za známku toho, že USA utužují svou cenzuru. Zmínil, jak USA zakázaly ruská média, vynaložily miliardy na pomlouvačnou kampaň vůči Číně, vynutily prodej TikToku pod hrozbou zákazu, nutily cenzuru i Al-Džazíře, zakázali Africa Stream a tlačí na země po celém světě, aby se podvolily americké cenzuře. A zatímco větší země, jako je Indie, odolávají, ty menší se podvolují.
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
„Před několika týdny jsem byl upozorněn, že YouTube, který patří Googlu, začal mazat velké účty, které kriticky hodnotí války USA a NATO. Než si pro mě nakonec přišli, stačil jsem diverzifikovat od YouTubu,“ popsal svou zkušenost a dodal, že mu to připomenulo Orwellovský ideozločin. „Obdržel jsem automatický e-mail od YouTubu, který mě informoval, že jejich umělá inteligence zjistila ve videích ‚nenávistné projevy‘, a proto byl můj účet smazán. Žádné příklady, žádné důkazy ani varování. Stěžoval jsem si, protože mi přišlo příliš absurdní cenzurovat akademika na základě tak bizarního a nepodloženého obvinění, přesto jsem dostal jen další automatické zamítnutí,“ popsal, jak proběhl proces.
Dodal, že svůj kanál používal pro rozhovory s akademiky, ekonomy, vědci, politiky, velvyslanci i prezidenty. „Účelem mého kanálu bylo vést otevřené diskuse s důležitými hlasy, které média většinou ignorují, protože jejich argumenty nezapadají do narativů prodávaných veřejnosti. Každý, kdo sledoval mé pořady, ví, že jsem nikdy nepronesl nic, co by se dalo interpretovat jako nenávist. Ale kontrola se vždy prodává jako starost o druhé,“ uvedl.
Normalizace cenzury a rušení
Jeho zkušenosti ho přiměly k tomu sepsat krátkou historii, jak se i na Západě uchytila cenzura. Předně, dle Diesena, to bylo salámovou metodou. Kdy se začne zdánlivě ospravedlněným případem, který slouží jako precedent a dá se prodat jako ochrana veřejnosti. „Počáteční cenzura musí být podložena rozumnými morálními nebo bezpečnostními důvody, aby se dosáhlo souhlasu veřejnosti, a cílem by měl být opovrhovaný okrajový aktér,“ vysvětluje Diesen. Poukazuje také, že na začátku se vláda drží zkrátka, jen tomuto kroku vyjádří podporu a pochopení.
Je také pečlivě dbáno, aby se nepoužívalo slovo cenzura, ale „moderace obsahu“ a „deplatformování“. Používají se špatně definované koncepty jako „nenávistný projev“ a „propaganda“. „Neurčitost těchto pojmů umožňuje postupně rozšiřovat okruh projevů, které jsou trestné, a uplatňovat cenzuru selektivně. Podpora zpravodajských služeb a médií je nezbytná k přesvědčení veřejnosti, že svoboda projevu je výsadou, a nikoli právem. Postupně se cenzura mezi veřejností normalizuje a potřeba jejího ospravedlňování mizí,“ popisuje Diesen.
Fotogalerie: - Ceny svobody projevu
Uvádí, že vítězství Donalda Trumpa v roce 2016 a jeho soustředění se na „lhářská média“ vyvolalo paniku, která vyústila v to, že veřejnost je citlivější na cenzuru. Jako základ normalizace cenzury vidí Diesen deplatformování Alexe Jonese v roce 2018. „Alex Jones obvinil truchlící rodiče dětí zavražděných v Sandy Hook z toho, že jsou placení herci. Jednalo se o jeden z nejodpornějších možných způsobů uplatňování svobody projevu, tedy o dokonalý případ pro zavedení cenzury a zrušení. Veřejnost mohla být přesvědčena, že se jedná o výjimku ze zásady svobody projevu, a ne o precedent, který chtěli masivně rozšířit,“ vysvětlil. Ale zatímco deplatformizace Alexe Jonese byla v té době brána jako kontroverzní, v roce 2021 už Twitter klidně mohl sebrat platformu úřadujícímu prezidentovi Spojených států. Což Diesen ukazuje jako potvrzení salámové metody.
Politolog také zmínil deník Washington Post, který zveřejnil seznam 200 stránek, které údajně „šíří ruskou propagandu“. Mezi nimi byl i server Wikileaks, Antiwar nebo institut Rona Paula. „Černá listina z velké části definovala ruskou propagandu jako kritiku mainstreamových médií, NATO, EU, Obamy, Clintonové, Merkelové a dalších osobností establishmentu. Společnost Google použila černé listiny ke změně svých algoritmů a YouTube několik stránek démonizoval. To byl také varovný výstřel pro ostatní novináře a zpravodajské weby: Zapojte se do autocenzury, nebo budete cenzurováni. Digitální platformy jsou pod stále menším tlakem, aby svou cenzuru ospravedlňovaly, a podezření se přesunulo na odpůrce cenzury, kteří se nyní musejí ospravedlňovat,“ varuje Diesen.
Kdo určuje, co se smí říkat?
Upozorňuje také na to, že první dodatek americké ústavy sice chrání občany před cenzurou, ale ne před cenzurou ze strany korporátních entit. Americká vláda tak cenzuru praktikuje přes prostředníky, ale její zapojení je čím dál zjevnější s tím, jak je kriminalizace disentu a projevu normalizována. Zde Diesen vzpomíná na studenou válku, kde konstatuje, že americká propaganda byla efektivnější než sovětská, protože mohla využívat třetí strany v průmyslu, aby zvýšila svou důvěryhodnost, což je pro propagandu a cenzuru důležité.
Následně vyjmenovává konkrétní spojení soukromých organizací s těmi, které berou vládní peníze. „Facebook navázal partnerství s Atlantic Council, think tankem financovaným zbrojním průmyslem a vládou USA, který se zabývá ‚bojem proti dezinformacím‘. Facebook rovněž uzavřel partnerství s Mezinárodním republikánským institutem (IRI) a Národním demokratickým institutem (NDI) za účelem boje proti ‚dezinformacím‘, které jsou financovány Národní nadací pro demokracii (NED).
Reaganova administrativa založila NED za účelem manipulace s občanskou společností, je to ‚nevládní organizace‘ financovaná vládou a obsazená lidmi napojenými na zpravodajskou komunitu. Cílem Reaganovy doktríny bylo umožnit CIA ‚být skrytá, ale všem na očích‘, protože tajné operace mohly být zjevné, pokud byly prováděny pod záminkou ochrany demokracie a lidských práv. Facebook spolupracoval s několika velkými mediálními společnostmi, jako jsou New York Times, CNN a News Corp, aby kontroloval a omezoval obsah svých konkurentů.“
Mark Zuckerberg se dle Diesena spojil s americkou vládou, když definoval boj s dezinformacemi jako boj v informační válce na straně USA proti jejich rivalům. „Zuckerberg v roce 2018 napsal článek, ve kterém tvrdil, že ochrana demokracie vyžaduje ‚spojené síly amerického soukromého a veřejného sektoru‘ v boji proti ‚zlým aktérům‘, jako jsou Rusko, Írán a další státy, které Washington považuje za protivníky,“ upozornil.
„V srpnu 2024 Zuckerberg tvrdil, že lituje, že se podvolil tlaku na cenzuru na příkaz americké vlády. Zuckerberg přiznal, že během covidu Facebook cenzuroval pravdivé informace, humor a satiru. Zuckerberg také přiznal cenzuru příběhu o notebooku Huntera Bidena v roce 2020, který byl přímým zásahem do voleb ve prospěch Joea Bidena. Uprostřed amerických prezidentských voleb unikly do médií usvědčující informace o notebooku Huntera Bidena. Více než 50 bývalých zpravodajských důstojníků podepsalo dopis zveřejněný v časopise Politico, který tvrdil, že šlo o ruskou dezinformační kampaň. Twitter a Facebook okamžitě cenzurovaly deník New York Post a zabránily sdílení tohoto příběhu. Washington Post trval na tom, že pouhé obvinění z ruského vměšování ospravedlňuje cenzuru: ‚Musíme s úniky informací o Hunteru Bidenovi zacházet, jako by šlo o zahraniční zpravodajskou operaci – i když tomu tak pravděpodobně není.‘ Rok po cenzurní kampani server Politico potvrdil pravost e-mailů z notebooku Huntera Bidena,“ doplnil.
Kontrola nad digitálním veřejným prostorem
S tím, jak se utužuje americká cenzura, tak vzrůstá poptávka po alternativách, které musejí být potlačovány, míní Diesen. Jako příklad připomenul americkou sociální síť Parler, jejíž aplikaci ale Apple i Google odstranily ze svých platforem a Amazon vyhnal Parler ze svých serverů. Parler zmizel a kontrola byla obnovena.
Když Elon Musk koupil Twitter a povolil Alexi Jonesovi, aby se vrátil, tak okamžitě začal tlak na firmy, aby na Twitter neumísťovaly svou reklamu. „Vrchní cenzor EU“ Thierry Breton Muska varoval, aby na platformě nezveřejňoval rozhovor s Donaldem Trumpem, protože by v něm mohly být nenávistné projevy. EU nakonec od cenzurování rozhovoru ještě před zveřejněním odstoupila.
„Přesto předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzývá k ‚předběžnému vyvracení‘ falešných zpráv. Vyvracení falešných zpráv znamená odhalování nepravdivých informací, zatímco ‚předběžné vyvracení‘ znamená více strážců bran, pomlouvání a cenzuru předtím, než se falešné zprávy objeví. Neschopnost zapojit se do cenzury na této důležité digitální platformě vyústila v rostoucí volání po zatčení Elona Muska a zrušení Twitteru/X. Precedens již existuje, neboť Francie v listopadu 2022 zakázala Rumble, populární platformu pro svobodné vyjadřování a alternativu k autoritářštějšímu YouTubu,“ namítá Diesen.
Když jsou americké platformy zranitelné cenzurou, řešením je používat cizí. Hlavní alternativou se stal Telegram podnikatele Pavla Durova, který se přestěhoval do Dubaje potom, co na něj začala tlačit ruská vláda. Nicméně k zatčení přistoupila až ta francouzská, když byl Pavel Durov na návštěvě v Paříži. Podle Diesena není jasné, zda Francie dostala přístup k Telegramu.
Nástroje kontroly USA jsou zjevnější a agresivnější
Politolog cituje slavného anglického spisovatele Aldouse Huxleyho, který už v roce 1932 konstatoval, že na Východě je cenzura a masmédia jsou tam v rukou státu. Zatímco na demokratickém Západu je cenzura ekonomická a média masové komunikace jsou kontrolována elitami. „Cenzura v důsledku rostoucích nákladů a koncentrace komunikační moci v rukou několika velkých koncernů je méně napadnutelná než státní vlastnictví a vládní propaganda,“ pravil.
„Kontrolu narativů bylo možné vykonávat, aniž by byla narušena iluze svobody slova v době americko-britského monopolu na informační prostor. S tím, jak vláda ztrácí kontrolu nad informačním prostorem, se nástroje kontroly projevu stávají zjevnějšími a agresivnějšími. Vzhledem k tomu, že americká vláda požaduje stále větší kontrolu nad digitálními médii za účelem cenzury a rušení, měli bychom očekávat větší úsilí americké vlády o ochranu nás všech před ‚propagandou‘ a ‚nenávistnými projevy‘,“ předpokládá Diesen.
Mohlo by vás zajímat:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Byl vám na sociálních sítích někdy cenzurován příspěvek?
autor: Karel Šebesta
vanpetr
