Koncem října do médií unikla tajná zpráva izraelského ministerstva zpravodajských služeb detailně popisující plán na poválečné vysídlení 2,3 milionu obyvatel Gazy do zahraničí. Palestinci mají být podle tohoto návrhu nejprve vytlačeni na Sinajský poloostrov, kde budou dočasně přebývat ve stanových táborech, na jejichž výstavbě se mají podílet západní vlády v čele se Spojenými státy. Plán izraelského ministerstva zpravodajských služeb však rovněž výslovně počítá s následným přesídlením části palestinské populace do Evropy. Dokument popisuje provedení celé této operace v několika fázích počínaje izraelskými leteckými údery v severních oblastech Pásma Gazy, jejichž cílem má být vyhnání Palestinců z jejich domovů. Dokument navrhuje, aby během této fáze izraelská vláda vydávala opakované výzvy k „evakuaci“ civilistů směrem na jih, čímž má být proces vysídlení urychlen. Tato první fáze již patrně probíhá. Po ní má přijít kompletní vojenská okupace Gazy doprovázená vyhnáním palestinských uprchlíků do Egypta a jejich následným přerozdělením do různých zemí světa, včetně Španělska, Řecka a Kanady. Pravost uniklého dokumentu byla oficiálně potvrzena izraelskou vládou, která jej však označila za pouhý „hypotetický“ koncept.

Návrhy řešení „palestinského problému“ spočívající v nucené migraci Palestinců do jiných zemí každopádně nabírají v Izraeli na popularitě. „Pojďme je přerozdělit po celém světě. V Gaze žije 2,5 milionu lidí... Každá země si jich vezme 25 tisíc… 100 zemí,“ navrhl bývalý náměstek ředitele izraelské zahraniční rozvědky Mosad v nedávném rozhovoru pro izraelský Kanál 12.

"Let us distribute them all over the world. There are 2.5 million Gazans... each country takes 25 thousands."

Ram Ben Barak, former deputy director of Mossad on Israel plans to forcefuly displace Gazans. pic.twitter.com/erfn3t4BWv

— In Context (@incontextmedia) November 5, 2023

Izraelský ministr národního dědictví Amichaj Elijahu zase prohlásil, že jednou z možností, kterou Izrael ve válce má, je shodit na Pásmo Gazy jadernou bombu. Palestinci by podle něj mohli jít „do Irska nebo do pouště.“

These people are just cartoonishly evil pic.twitter.com/c7RjlxiXvP

— Keith Woods (@KeithWoodsYT) November 5, 2023

Izraelské ozbrojené síly za poslední měsíc zabily přes 10 tisíc Palestinců včetně více než 4000 dětí, což jsou čísla přesahující počet civilních obětí za rok a půl války na Ukrajině.

Analytici varují, že migrační vlna vyvolaná izraelskou válkou proti Gaze by s největší pravděpodobností zasáhla především Evropu. „Arabské země nemají žádný zájem ani motivaci Palestince přijímat, takže se zdá být velmi pravděpodobné, že se dostanou do Evropy,“ míní irský ekonom Philip Pilkington, který spatřuje hrozbu opakování migrační krize z roku 2015, kdy na evropský kontinent zamířily statisícové zástupy z válkou zmítané Sýrie a dalších zemí Blízkého východu. „Vzhledem k tomu, že až 2,1 milionu Palestinců se ocitlo bez domova a existuje reálná možnost, že se konflikt rozšíří, může krize v pásmu Gazy snadno vyvolat další vlnu,“ varuje Pilkington. Ta by se přitom zdaleka nemusela týkat jen Palestinců. Novinář Hossam Shaker specializující se na téma migrace vysvětluje, že „tato masivní uprchlická vlna bude mít dominový efekt a podnítí značný počet lidí nespokojených s poměry v regionu, zejména v zemích zaplavených uprchlíky z více zemí, aby se za každou cenu vydali na cestu do Evropy." Samotní Palestinci však ze své země odcházet nechtějí. „Palestinci odmítají opustit Gazu, ale evropská a americká podpora izraelské války proti nim podporuje etnické čistky," míní Shaker.

Během migrační krize v roce 2015 izraelská nezisková organizace IsraAID vyslala speciální tým za účelem poskytnutí pomoci uprchlíkům prchajícím ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu na evropský kontinent. „Jako národ, který zažil zvěrstva holocaustu a běžně čelí hrozbám, nemůžeme nepodat pomocnou ruku desítkám tisíc žadatelů o azyl, kteří hledají útočiště po útěku před zvěrstvy na Blízkém východě a v Africe," zdůvodňoval tehdy izraelskou podporu běžencům utíkajícím do Evropy zakládající ředitel IsraAID Šachar Zehavi. Nutno podotknout, že sám Izrael tyto uprchlíky z okolních zemí nepřijímal. Zato však na svém území poskytoval lékařskou pomoc teroristům z Al-Káidy, kteří v syrské občanské válce bojovali proti vládě prezidenta Bašára al-Asada. O pomoci poskytované islamistickým radikálům Státem Izrael tehdy informoval mimo jiné izraelský deník The Jerusalem Post.

V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě a problematikou migrace se do veřejného prostoru opět dostává téma antisemitismu, který podle mnohých komentátorů v Evropě narůstá. Americká filosofka Barbara Lerner Spectre, zakládající ředitelka Evropského institutu židovských studií ve Švédsku – Paideia, před lety uvedla: „Myslím, že antisemitismus se znovu objevuje, protože Evropa se v této době ještě nenaučila být multikulturní. A myslím si, že budeme součástí této transformace, která musí proběhnout. Evropa už nebude monolitickou společností, jakou byla v minulém století. Židé budou v jejím středu. Pro Evropu je to obrovská transformace. Nyní přechází do multikulturního modu a Židé budou kvůli naší vedoucí roli pociťovat nelibost. Ale bez této vedoucí role a bez této transformace Evropa nepřežije."

O narůstajícím antisemitismu se píše i v USA, kde se touto problematikou zabývá například nezisková organizace Anti-Defamation League (Liga proti pomluvám), která podává pravidelné zprávy o nenávistných projevech ve veřejném prostoru. Jeden takový projev organizace zaznamenala letos v říjnu krátce po vypuknutí současného konfliktu, kdy se po sociálních sítích začala šířit fotografie zachycující transparent s nápisem v angličtině „No more wars for Israel“ („Už žádné další války pro Izrael“). „Heslo Už žádné další války pro Izrael je dlouhodobě antisemitský slogan, který přijali a používají především antisemité na krajní pravici, například bělošští supremacisté. Heslo naznačuje, že Židé/Izrael fakticky ovládají zahraniční politiku USA a že vojenská angažovanost USA v Iráku, Afghánistánu a jinde byla výhradně nebo především ve prospěch Izraele," vysvětluje nezisková organizace Anti-Defamation League v jednom ze svých reportů z půlky letošního října.

pic.twitter.com/lcpRQsXvIC

— I,Hypocrite (@lporiginalg) October 13, 2023

ADL se mimo jiné podílí na politickém školení příslušníků americké federální policie FBI v boji proti nenávisti a extrémismu.

Kritici však namítají, že organizace, jako je ADL, účelově zneužívají neoprávněná nařčení z antisemitismu k umlčování legitimních názorových oponentů politiky Státu Izrael. O zneužívání antisemitismu izraelskými tajnými službami a vlivovými organizacemi hovoří například někdejší důstojník Mosadu Victor Ostrovsky, autor knihy Lstí a klamem: znepokojivý pohled do nitra Mosadu. „Vím, co dělají, protože jsem jim to v minulosti zadával. Když jsem byl v Mosadu a měli jsme člověka, který nám v USA dělal problémy a mluvil nahlas, jako kdysi Pete (někdejší americký kongresman Pete McCloskey – pozn. redakce), a říkal: ,Izrael bombarduje Libanon kazetovými bombami', řekli jsme: ,hej, kdo je ten chlap?' ,Šváb Pete' jsme mu říkali, protože dělá hodně hluku a nemůžete se ho zbavit. Takže to uděláte tak, že se spojíte s člověkem na stanici v New Yorku nebo na stanici ve Washingtonu a řeknete: ,řekněte klukům, ať ho označí.' A samozřejmě se rozjede kampaň a než se nadějete, je ten člověk označen. A je antisemita, protože jsme ho tak my označili. A to je skvrna, kterou nesmyjete. Jako Žid se stydím za to, že vám to říkám, ale je to tak a je to špatně,“ svěřil se bývalý důstojník Mosadu v jedné ze svých přednášek.

“And of course, the campaign starts, and before you know it, the guy is labeled. And he's an anti-Semite because that's what we say he is. And that's one stain you cannot wash.”

Former Mossad agent Victor Ostrovsky discussing the weaponization of anti-Semitism to silence dissent… pic.twitter.com/xLZO7WP6ej

— MintPress News (@MintPressNews) November 6, 2023

Mezi těmi, kdo si v mainstreamových médiích vysloužili obvinění z antisemitismu, se octli například profesor politologie z Chicagské univerzity John Mearsheimer a profesor mezinárodních vztahů z Harvardovy univerzity Stephen Walt, kteří v roce 2006 společně sepsali rozsáhlou vědeckou studii nesoucí název „Izraelská lobby a americká zahraniční politika,“ v niž podrobně rozebrali vliv proizraelských lobbistických skupin na rozhodovací procesy ve Spojených státech.