Katar, jenž je se svými zásobami plynu v první trojici největších hráčů na světovém trhu s plynem a v rámci vývozu zkapalněného zemního plynu v roce 2020 byl druhým největší exportérem na světě, již v minulosti cílil především na asijské trhy. Zkapalněný katarský plyn před dvěma lety nejvíce mířil do Jižní Koreje, Indie, Číny, Japonska a Pákistánu.
Evropa se dříve rozhodla katarský zkapalněný zemní plyn ignorovat, jelikož ji orientace na ruský plyn importovaný přímými plynovody zaručoval mnohem nižší cenu. To však po ruském napadení Ukrajiny – a porušení obchodních smluv Moskvou skrze krácení nasmlouvaných dodávek – padlo. A zatímco Rusko ztratilo dosavadní hlavní oporu své ekonomiky, která byla celé desetiletí postavená na exportu surovin do evropských zemí, evropské země zase přišly o levně dodávanou surovinu, která měla být strategická v přechodu na zelené plány.
Možnost, že by se v budoucnu obnovil tok plynu z Ruska v plné výši, pohřbily, kromě odmítavých postojů evropských politiků a ruské stopky plynu doplněné o vyhrožování Evropě umrznutím, také výbuchy plynovodů Nord Stream, které měly podmořskou cestou zabezpečovat proud zemního plynu do Německa.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
mako jako pako
