Katar, jenž je se svými zásobami plynu v první trojici největších hráčů na světovém trhu s plynem a v rámci vývozu zkapalněného zemního plynu v roce 2020 byl druhým největší exportérem na světě, již v minulosti cílil především na asijské trhy. Zkapalněný katarský plyn před dvěma lety nejvíce mířil do Jižní Koreje, Indie, Číny, Japonska a Pákistánu.

Evropa se dříve rozhodla katarský zkapalněný zemní plyn ignorovat, jelikož ji orientace na ruský plyn importovaný přímými plynovody zaručoval mnohem nižší cenu. To však po ruském napadení Ukrajiny – a porušení obchodních smluv Moskvou skrze krácení nasmlouvaných dodávek – padlo. A zatímco Rusko ztratilo dosavadní hlavní oporu své ekonomiky, která byla celé desetiletí postavená na exportu surovin do evropských zemí, evropské země zase přišly o levně dodávanou surovinu, která měla být strategická v přechodu na zelené plány.

Možnost, že by se v budoucnu obnovil tok plynu z Ruska v plné výši, pohřbily, kromě odmítavých postojů evropských politiků a ruské stopky plynu doplněné o vyhrožování Evropě umrznutím, také výbuchy plynovodů Nord Stream, které měly podmořskou cestou zabezpečovat proud zemního plynu do Německa.

Poté, co začalo být jasné, že se tuto zimu bude muset Evropa obrátit na jiné dovozce, začaly do Kataru proudit z Evropské unie zástupy delegací a kromě zástupců EU se snažily urvat určité množství zásob katarského zkapalněného plynu na zimu i jednotlivé země. Velmi dlouhá jednání o dlouhodobých kontraktech se v Dauhá vedla například za přítomnosti německé delegace, ale pozornost budilo na začátku října i zavítání hlavy Kataru emíra Tamima bin Hamáda Sáního do Prahy. A ještě větší pozornost pak budilo emírovo nečekané ukončení návštěvy v Praze, po kterém se spekulovalo, že jej urazilo, když se předsednickému Česku nepodařilo zajistit mu účast na summitu lídrů Evropské unie.

Na konci října pak sice do Kataru zamířil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Katarcům podle svých slov jel vysvětlovat „v jaké situaci se Evropa nachází“, plody to ovšem nepřineslo. Od spolupráce v rámci dodávek plynu je podle prvního českého velvyslance Petra Chalupeckého možné uvažovat spíše ve střednědobém než krátkodobém horizontu.