V prosinci 2022 proletěla především v německy mluvících zemích zpráva, že německá policie pravděpodobně odhalila spiknutí proti státu, za nímž měla stát skupina tzv. Říšských občanů, což je skupina lidí, která neuznává instituce Spolkové republiky Německo a prohlašují se za občany Říše, která podle nich nepřestala trvat ani po roce 1945.

Před rokem policie zasahovala v řadách těchto radikálů a mnoho z nich zadržela.

Německá veřejnoprávní stanice SWR připomněla, že akce, kterou strážci zákona spustili, byla opravdu masivní.

„Šlo o jednu z největších protiteroristických operací v německé poválečné historii: Před rokem, 7. prosince 2022, bylo celostátně prohledáno 162 objektů a zatčeno 25 lidí. Mezi nimi byl i podnikatel Jindřich XIII. princ Reuss. Úřady se domnívají, že jde o šéfa teroristické organizace, která plánovala převrat a chtěla zaútočit na Reichstag,“ uvedl server televize s odvoláním na další zdroje včetně veřejnoprávní ARD.

Reuss se se svými stoupenci setkával především v loveckém zámečku Waidmannsheil v Bad Lobensteinu v Durynsku. Tato oblast byla pro veřejnost tabu.

„Pokud by tato skupina byla úspěšná při realizaci svého plánu, byl by to signál pro militantní, násilné sítě a skupiny po celé zemi, že to teď začíná. Dalo se očekávat, že dojde k únosům, možná i vraždám, útokům na veřejná místa, k výraznému ohrožení veřejné bezpečnosti a v neposlední řadě by to způsobilo trvalé poškození demokracie,“ poznamenal specialista na pravicový extremismus profesor Matthias Quent z Magdeburg-Stendal University.

Jenže rok se s rokem sešel a kauza tzv. Říšských občanů usnula. Server švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung upozornil, že po uplynutí 365 dní a nocí se kauza nijak neposunula. A někteří Říšští občané zůstávají i bez obvinění ve vazbě.

„365 dní. 365 nocí. Kolem 1000 ústavních jídel. 27 údajných členů podezřelé skupiny Říšských občanů je v Německu rok ve vazbě. Jsou obviněni ze založení teroristické organizace a plánování násilného politického svržení. Případ vyvolává otázky: Proč už dávno nepadlo obvinění? Je proces možná i politicky motivovaný? A jakou roli sehráli informátoři z Úřadu pro ochranu ústavy?“ ptal se NZZ.