Média informují v posledních dnech o tom, že ministr financí Zbyněk Stanjura připravil největší reformu daně z přidané hodnoty (DPH) za posledních osm let. Paniku brzdí premiér Petr Fiala s tím, že ještě není nic definitivního.

„Co tato vláda dělá v oblasti daňových, ekonomických, sociálních reforem, je amatérismus a neumětelství,“ předesílá bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky a mluvčí vlády Libor Rouček. „Každému člověku, který vede svou domácnost nebo finance je jasné, že nemůže žít dlouho na dluh. Náš dluh činí 250 až 300 mld. korun, a tak jako v domácnosti, buď můžete zvýšit příjmy, nebo zkrátit výdaje. Tomu rozumí každý. Představoval bych si, že vláda přijde už před rokem s vysvětlováním a lidé to pochopí. Jenže museli by začít u sebe,“ popisuje Rouček.

Např. v Belgii, když se dařilo ekonomicky hůř, vláda si ubrala devět procent na platech. „Co se dělo u nás? Okamžitě po nástupu nové vlády se rozšířil počet místopředsedů v Poslanecké sněmovně, rozšířili počet ministrů, vláda lidem ubrala – ale sobě přidala 13 %, což dělá u ministrů nebo ve sněmovně asi dvacet tisíc korun měsíčně. Vládní koalice jde špatným příkladem,“ dodává.

Znovu opakuji: progresivní zdanění!

Problém vidí Rouček v tom, že „vláda cíli na chudé“. Připomeňme, že úsporná opatření odstartovala vůči důchodům. „Vše má být ve fázi pokusných balónků a úniků. Ale na ministerstvu se to vaří, protože úředník nemůže bez politického zadání cokoli vypracovat. Vypracovali analýzu, jak by se měly podle představ pravicové vlády měnit daně. Nejdřív tvrdí, že to bude rozpočtově neutrální, pak, že na tom 24 mld. získají. Prostě tragédie. Ať už se to stane, nebo ne, když vláda začne uvažovat, že zvýší daně na vodné, stočné a teplo, energie, které potřebuje každý, ať je to miliardář nebo člověk, který žije na minimu – je něco špatně a asociální. Když chtějí dělat daňovou reformu, ať začnou u sebe a u těch nejbohatších,“ doporučuje Rouček, jenž je celoživotním sociálním demokratem.

Připomíná zásadní sociálnědemokratický požadavek – zavést progresivní daň z příjmu, tak, jak je to běžné i v těch nejkapitalističtějších zemích. „Tím začít, a pak zavést určité škrty. Jenže místo toho, aby vláda snížila počet úředníků státu, tak od začátku jejich počet narostl o deset tisíc. Kdyby skutečně začali u těch nejbohatších, mohla by začít vysvětlovat, že třeba o jedno procento zvýší DPH, a teď vůbec nemyslím u vody nebo tepla, ale spíš u luxusnějších věcí, těch, jak se říká, na neřest,“ popisuje Rouček.