Server Financial Times informuje o tom, že Brusel plánuje změnit svou výdajovou politiku. Desítky až stovky miliard by měly nově jít do obrany a bezpečnosti. Podle deníku je to reakce na ruskou válku na Ukrajině a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. To v souhrnu zvyšuje tlak na EU, aby zvýšila investice právě do obrany.

Peníze na obranu by nově měly představovat podle Financial Times přibližně třetinu společného rozpočtu unie. Obrana by měla být financovaná z programu, který je zaměřený na snižování nerovnosti mezi jednotlivými zeměmi EU. Z tohoto programu by mělo jít na obranu a bezpečnost 392 miliard eur.

Ovšem nebyla by to Evropská unie, kdyby se do plánovaných investic do obrany nezamíchala byrokracie a její principy. Peníze sice budou vyhrazené na obranu, ale nesmí se jimi hradit nákup vojenského vybavení nebo platit potřeby armád. Povoleny jsou pouze takzvané produkty dvojího užití, jako jsou drony.

Budou se tedy za zmíněný balík peněz nakupovat jen drony? To ne. Podle vyjádření byrokratů v EU získají země větší flexibilitu u použití peněz z fondů na podporu vojenského průmyslu a projektů vojenské mobility. A tam jde zahrnout i zpevňování silnic a mostů, aby po nich vedle osobní dopravy mohly jezdit i nepoměrně těžší tanky.

Základem pravidel pro podporu vojenského průmyslu ovšem je, že se nesmějí nakupovat zbraně a munice.

Jako příklad deník poukazuje na Německo. „Berlínské ministerstvo hospodářství odhadlo v roce 2022, že země potřebuje naléhavě utratit 165 miliard eur na silnice, železnice a mosty. Německo má do roku 2027 obdržet z fondů soudržnosti 39 miliard eur,“ píše Financial Times.

Investice do obrany vítá i Litva. „Musíme investovat do projektů vojenské mobility, které jsou nákladné a důležité nejen pro jednu zemi, ale i pro celý region,“ uvedla litevská ministryně financí Gintare Skaisteová.