"V kolonce odesílatel stojí na Kalajově účtu: CEZ, a. s.," popisuje následně MF Dnes s tím, že do albánské banky přišly ony miliony jen čtyři dny předtím. Banka pak Kalajovi dovollila vybrat peníze v hotovosti, za což přišel od albánských úřadů trest. 

Albánským angažmá společnosti ČEZ se nyní zabývají tamní úřady i česká policie. Konkrétně jde o privatizaci jediné albánské společnosti na distribuci elektrické energie, v níž získala společnost ČEZ právě v roce 2009 rozhodující podíl. Otázkou, kterou se nyní úřady zabývají, je to, zda peníze, jež Kalajovi dorazily na účet, nekončily v kapsách tamních poliitků.

ČEZ se k danému případu vzhledem k šetření vyjadřovat nechce. Peníze přtom Kalajovi posílal na účet již od roku 2008, kdy byl placen za poradenství, následně již pak přicházel plat. "A pak, v červnu 2009, jen pár dní po podepsání privatizační dohody, přistane na Kalajově účtu více než padesátinásobek toho, co do té doby dostal – zmíněných 6,8 milionu eur. V poznámce pro příjemce tentokrát žádné vysvětlení nenajdeme," uvádí MF Dnes. 

Kalaj pak k celému případu uvádí, že pro ČEZ sháněl informace, které firma potřebovala pro vstup na tamní trh. Poslanecká komise, jež vstup ČEZu do Albánie vyšetřovala, však o Kalajovi hovoří jako o korupčním emisarovi ČEZ. Důvodem jsou mimo jiné i vazby na syna tehdejšího premiéra Berishi Shkelzena. 

ČEZ v současné době v zemi nepůsobí, v roce 2013 zde přišel o licenci.